Theodora Remundová pracovala na projektu Moje století. U příležitosti stých narozenin republiky oslovila dodnes žijící stoleté pamětníky a snažila se zachytit jejich výpověď. Věnovala pozornost i těm, kteří hájili zločiny komunismu, protože se brání tomu vytěsňovat některé názory.

O totéž se snaží i v dnešní společnosti. Snaží se zachytit, jak přemýšlí třeba voliči Andreje Babiše (ANO). „Já jsem se setkala se dvouma lidma. Jsou to starý lidi. Když jsme mluvili o demonstracích, tak oni říkali ‚já nevím‘ a to, top to a to, takže třeba to jsou voliči Babiše. Já nevím. Ale v jinejch věcech jsou třeba ty lidi skvělí A to je třeba taky jako vidět,“ zdůraznila režisérka.

Snažila se to prý říct i lidem na demonstraci Milionu chvilek pro demokracii. Že když se takhle člověk setká s jiným názorem, tak třeba říkat v klidu argumenty a dát tomu člověku třeba zase najevo, že ho v jiným oboru bere, jako obdivuje, a třeba neredukovat ty diskuse jenom na tu politiku. Ta šířka tý lidský existence je jako širší,“ zdůraznila Remundová.

Je ráda, že se společnost zvedla, a varuje před tím, kolik moci drží v rukou jeden člověk – Andrej Babiš. Sama se demonstrací účastní. Ale lidé si prý nesmí myslet, že po demonstracích přijde ráj na zemi. Podobná očekávání měli lidé i v roce 1989 a právě z tohoto očekávání plyne nemalá frustrace celé řady lidí.