Senátní kancléř Jiří Uklein to zdůvodnil tím, že ministerstvem navrhované snížení by ztenčilo na polovinu částku na údržbu a provoz areálu horní komory. Vyplývá to z informací, které poskytl.

Šetří i sněmovna

Senát letos dostal na své výdaje 525,5 milionu korun, na příští rok by mu ministerstvo financí chtělo dát v rámci úsporných opatření ve veřejné správě 447,4 milionu korun. Náklady na zajištění provozu areálu Senátu a údržbu národní kulturní památky se pohybují ročně v rozmezí kolem 135 milionů korun a „při rozpočtu navrhovaném MF by na tyto výdaje zůstalo jen zhruba 70 milionů korun," uvedl Uklein.

Zdůraznil, že Kancelář Senátu už přikročila k úsporným opatřením v údržbě, kterými se podařilo ušetřit desítky tisíc korun. Zaváděním úsporných světelných zdrojů v areálu Senátu se v letech 2007 až 2011 podařilo ušetřit zhruba tři čtvrtě milionu korun. „V letošním roce počítáme s další úsporou ve výši 380.000 korun,“ sdělil Uklein.

Právě s poměrně vysokými výdaji za elektřinu se Kancelář Senátu potýká, loni zaplatila 11,8 milionu korun. Důvodem jsou přímotopy, které byly zvoleny jako nejcitlivější způsob vytápění kvůli baroknímu Valdštejnskému paláci a jeho rekonstrukci, neboť minimalizovaly možnost nevratných škod oproti centrálnímu vytápění, podotkl Uklein. Změnu způsobu vytápění neplánuje, chce ale zdokonalit systém regulace teploty. Na investice má letos Senát v rozpočtu 15,5 milionu korun, zhruba čtvrtinu plánuje dát na výměnu zastaralé klimatizace v jednacím sále, která by měla také ušetřit náklady za elektřinu.

Kanceláři Senátu už letos hrozí, že jí budou stejně jako dalším institucím omezeny výdaje kvůli vládnímu rozhodnutí ušetřit ve státním rozpočtu celkem 23,6 miliardy korun. Senát by měl přijít o 6,5 milionu, sněmovna o 34,5 milionu. Zástupci obou institucí ale tuto částku považují za příliš vysokou.