Vládní předloha předpokládá, že pokud mimořádná situace nenastane, bude o uzavření hranic podobně jako dosud rozhodovat podle normy vláda. Kabinet navíc bude mít možnost nařízení vnitra ohledně hraničních kontrol zrušit. Norma nyní zamíří k posouzení do senátu.

Vnitro by podle normy mohlo nařídit hraniční kontroly, pokud by existovala vážná hrozba narušení pořádku nebo vnitřní bezpečnosti země. Kontroly by byly možné na vybraných místech nebo po celé délce hranice. Podle návrhu jde hlavně o krizové řešení situací, pokud by hrozila časová prodleva při standardním postupu, tedy verdiktu kabinetu.

Zákon zároveň stanoví, že vláda může určit rozsah, způsob nebo intenzitu kontrol. Mohou být třeba namátkové silniční či železniční nebo systematické, podobně jako tomu bylo před zavedením schengenského systému. Může být také vyhlášen zákaz překročení zelené hranice, vláda by také podle zákona mohla určit, kde se bude moci hranice překročit. Minimálním standardem by ale podle důvodové zprávy mělo být umožnění překročení státní hranice v místech dřívějších hraničních přechodů, které platily před vstupem do schengenského prostoru.

Úsvit navíc žádal, aby cizinec, jenž by hranici nelegálně překročil, ztratil případný nárok na azyl a byl vyhoštěn. Novinka se měla vztahovat na cizince z takzvaných třetích zemí, tedy mimo států Evropské unie a Švýcarska.

Zákon upravuje také podmínky pro získání statusu mezinárodního letiště či povinnosti kapitánů letadel a provozovatelů letišť. Tuzemská mezinárodní letiště, která ročně odbaví nejméně 5 000 lidí, budou muset například zajistit to, aby se tam pohybovali odděleně cestující na vnitrozemských a vnějších linkách. Zároveň budou muset mít místnost pro cizince, jimž byl odepřen vstup do Česka. Plénum schválilo doplněk Václava Klučky (ČSSD), podle kterého by letiště dostala čas na zřízení této místnosti, a to do září 2018. Letiště s více než milionem odbavených pasažérů ročně budou muset mít prostor pro přijímací středisko pro azylanty i policejní cely.