Jak se změní NATO, až se Donald Trump stane 45. prezidentem USA? Není zvolení tohoto muže vlastně počátkem konce Severoatlantické aliance? „Na tyto závěry je strašně brzy, trocha zdrženlivosti a trpělivosti by byla namístě. Už jenom rétorika Donalda Trumpa se oproti předvolební kampani proměnila. Bušit na poplach, propadat nějakým poraženeckým náladám nebo naopak euforiím je úplně mimo mísu,“ soudí Stropnický.

Podle člena vlády se ale přece jen něco změní. Už končící prezident Barack Obama tlačil na evropské členy Aliance, aby na společnou obranu platili to, k čemu se sami zavázali, tedy dvě procenta HDP ročně. Dá se předpokládat, že Donald Trump tlak na Evropu ještě zesílí. Požadavek Američanů je podle člena české vlády legitimní. USA platí drtivou většinu nákladů na chod Aliance a po desítkách let už toho mají plné zuby. Česká republika by se podle Stropnického na 2 procenta mohla dostat v roce 2025.

„Ale sousední Slovensko má pro představu 1,11 procenta, jiné země jsou na tom i hůř, třeba Španělsko, Portugalsko... Německo dává na obranu 1,2 procenta HDP. Takže nebuďme sebemrskačští. S výrazným zvýšením výdajů na obranu bude mít problém řada evropských členů Aliance. Také proto, že máme před sebou velice intenzivní volební rok, francouzský, německý, nizozemský, možná italský... A jít do předvolební kampaně s dramatickým růstem výdajů na obranu nemusí být ta nejlepší karta,“ doplňuje ministr.   

Tyto údaje navíc ukazují, že to nebude nijak slavné ani s možnou evropskou armádou, o které se mluví. Podle Stropnického bychom si na prvním místě měli uvědomit, že nemá jít o nějakou vojenskou protiváhu amerických ozbrojených sil. Spojené státy mají v NATO důležitou roli a NATO chrání i nás, na tom se nic nezmění. Evropané by ale měli prohloubit vojenskou spolupráci, aby byli schopní chránit společné hranice, případně pomáhat v různých krizových oblastech, např. v Mali.

Stranou pozornosti ministra Stropnického nezůstal ani prezident Miloš Zeman, vrchní velitel české armády.