Dvořák, který je ve funkci ministra pro evropské záležitosti třetím měsícem, si postěžoval, že evropskou agendou se v Česku zabývá příliš mnoho subjektů: „Za toho čtvrt roku už mám z toho trošku hlavu jak pátrací balón, protože se nějakým způsobem snažím harmonizovat a koordinovat ty jednotlivé výstupy,“ odpověděl na otázku, zda si v ČR ministři nelezou v evropských tématech do zelí.

Pokud se v eurounijních otázkách potká s rozdílným přístupem – Dvořák coby ministr pro evropské záležitosti, ministr zahraničí anebo poradce premiéra – v tu chvíli rozhoduje vláda. „Vláda je ten garant, který musí rozhodovat v případě, že ta shoda není. Zatím to nedrhne, shodný názor nemáme ohledně eura, ale to je prostě politika, demokracie, nějaký názor zvítězí,“ podotkl.

V kontextu toho popsal, jak na úrovni vlády probíhala diskuse o tzv. migračním paktu, který schválila Rada EU; vládu ČR tam zastupoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Diskuse nebyla vůbec bouřlivá ani konfliktní, bylo to na výjezdním zasedání ve Vimperku, kde pan ministr Rakušan informoval o tom, že okamžitě po tom zasedání odjíždí na jednání Rady EU, kde tohle bude probíhat. V podstatě jsme se shodli, že dál platí ta rámcová pozice vlády, která explicitně uvádí i povinnou solidaritu,“ řekl Dvořák, a že tuto rámcovou pozici zastávala už i vláda Andreje Babiše.

Dodal, že Rakušan odjížděl s tím, že ke schválení migračního paktu nedojde: „Pan ministr Rakušan, když odlétal, tak řekl: ‚Já si myslím, že to zhavaruje, že to není dohraný, zharmonizovaný, není to domluvený a nedopadne to. Ale já budu nabízet a snažit se o to, aby nad rámec této rámcové pozice se tam podařilo protlačit, že jsme v tuto chvíli velkou vlnou migrace z Ukrajiny a to se v jednání zohlednilo.‘ Vrátil se zpět velmi nadšený, že se tohle vše povedlo, zdálo se nám, že je vše v pořádku a druhý den se spustila lavina nadávek, urážek, dostali jsme strašně vynadáno a byli jsme napadáni, že jsme zradili národní zájmy,“ rozhazoval ministr Dvořák nechápavě rukama.

„Já to všude vysvětluji, dělám, co můžu, ale narážím většinou na to, že se na mě vysype kýbl nadávek a to mě zrovna úplně nebaví, ale snažím se to vysvětlovat všude kolem dokola. Špatně se s tím hraje, ono to jednoduché sdělení působí líp, než když to zkoušíte sofistikovaně vysvětlit,“ pokrčil rameny.

Jak očekává, že dopadne migrační pakt, který je zatím ve formě podkladu pro jednání s Evropským parlamentem, vzhledem k odporu předvolebního Polska a Maďarska? „Španělské předsednictví se hrdě hlásí k tomu, že to do konce svého mandátu vyřeší. Já bych si to přál, ale upřímně řečeno si nejsem jist a rozhodně bych na to nevsadil, protože právě ve chvíli, kdy to přijde do Evropského parlamentu, který je trochu radikálnější než ta schválená pozice v tom současném znění, tak to může začít drhnout, a samozřejmě i z naší strany, i my můžeme začít říkat: ‚Pozor, na to už mandát nemáme, to bychom nebyli schopni obhájit a nemůžeme s tím politicky uspět.‘ Takže já bych jednoznačně neviděl, že to bude vyřešeno do konce roku,“ řekl Dvořák s tím, že si myslí, že Česko nebude osamocené v tom, že nebude chtít ze současné pozice přejít do radikálnější pozice ze strany europarlamentu. Nevylučuje ani to, že migrační pakt bude řešit až příští Evropský parlament.

„Tohle je v tuto chvíli v gesci pana ministra vnitra. Nevím, jestli je to úplně spravedlivé, protože se z toho stává jenom bezpečnostní téma, což podle mě není, určitě v tom má co říct i Ministerstvo práce a sociálních věcí a další resorty, protože to bude nějakým způsobem dopadat na všechny. A ti, kteří nemají s migrací ze své podstaty vůbec nic společného, budou na vládě přednášet názor těch svých voličů a skupin, které je podporují, takže ta dohoda určitě nebude jednoduchá,“ uvedl k pokračujícímu jednání o migračním paktu.

Následně porovnal jak jiná je debata, která na toto téma probíhá v Bruselu od té, která probíhá v Česku: „V Evropské komisi je ten mainstream jednoznačný a silný a ti, kteří se dostávají mimo něj, jsou ve velké menšině, a jsou bráni jako trošku extrém. Není úplně dobře, že se do toho extrému dostávají postupně země z východní Evropy. To může jednotu Evropské unie narušovat. Je to nebezpečná situace ve chvíli, kdy máme kousek od našich hranic válku a to s nepřítelem, který se snaží EU rozložit, rozebrat na jednotlivé části, z nichž si udělá zpátky své državy. Proto jsem tak nervózní a ne úplně spokojený, jak se ta debata u nás odvíjí,“ řekl v obavách ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.

Dohody se podařilo dosáhnout poté, co ze stolu spadl požadavek na „povinnou relokaci“ migrantů ze zemí na vnější hranici, jako jsou Itálie, Řecko a Malta. Místo toho si členský stát může zvolit zaplacení finančního příspěvku ve výši 20 000 eur za každého migranta, o němž prohlásí, že jej nemůže přijmout. Tyto platby půjdou do společného fondu EU, spravovaného Evropskou komisí, na financování projektů zaměřených na řešení základních příčin migrace.