Diskuse o příštím víceletém finančním rámci EU, tedy dlouhodobém rozpočtovém výhledu Unie, však podle ní nyní teprve začínají.

„My teď momentálně počítáme, kolik bude výnos DPH a dalších daní a náš podíl. Osobně se kloním k tomu, že to je hodně reálné, že ten podíl budeme muset zvýšit. Ale jaká to budou procenta, jaká výše, to vám v této chvíli neřeknu,“ poznamenala. Když byl na konci ledna v Bruselu český premiér Andrej Babiš, stavěl se k možnosti zvýšit český příspěvek spíše odmítavě.

O budoucí podobě evropských peněz budou kromě jiných témat v pátek hovořit šéfové států a vlád 27 unijních zemí na neformální schůzce v Bruselu. Diskuse ale naplno začnou v květnu, na jehož počátku chce Evropská komise přijít s první konkrétní představou unijního financování po roce 2020. Snahou je vše schválit do voleb do Evropského parlamentu na jaře 2019.

Na konci března 2019 přitom z Unie odejde Británie. Ta předběžně souhlasila, že do konce roku 2020, tedy v nynějším víceletém období, veškeré své závazky dodrží.

Odchod Britů, kteří jsou čistými plátci do unijní pokladny, ale znamená v následujících letech každoroční výpadek možná až 13 miliard eur (asi 325 miliard Kč), varuje komisař pro rozpočet Günther Oettinger. Komise upozorňuje, že takovou mezeru není možné zaplnit jen úsporami ve chvíli, kdy se chce EU ve financích soustředit kromě tradičních oblastí, jako je společná zemědělská politika či evropské fondy, také na nové výzvy představované migrací, snahou o vyšší bezpečnost a lepší ochranu vnějších hranic bloku.

Právě proto už Oettinger a také šéf komise Jean-Claude Juncker začali hovořit o možnosti hledat nové zdroje unijního rozpočtu, například daň z plastů či z obchodování s emisními povolenkami. Další možností jsou právě větší příspěvky členských zemí. Diskuse o přesném řešení celé situace odstartují právě v pátek na summitu.