Změna vychází z deset let starého rozhodnutí Poslanecké sněmovny. Kromě toho, že by rodné číslo nemělo být používáno jako klíčový identifikátor v komunikaci občana se státem, by také nemělo být zapisováno do občanských průkazů. Rodná čísla budou lidem nadále přidělována, pro účely určení totožnosti by se ale měla podle materiálu využívat maximálně dalších deset let.

Výhodou používání čísel občanských průkazů je například podle předkladatelů také to, že by se měnila v čase tak, jak si lidé postupně průkazy obměňují. To by zároveň bránilo zneužití čísla průkazu.

Už nyní podle materiálu existují agendové identifikátory veřejných osob, ze kterých nelze odvodit žádné údaje, ty jsou ale neveřejné a slouží pouze k jednoznačnému určení osoby pro účely agendy, pro kterou byl identifikátor přidělen. Lidé je proto nemohou používat například při podání na úřadě. Pro soukromoprávní použití zase existují tzv. klientské identifikátory, například daňové identifikační číslo.

Dokument uvádí, že do konce března by měla jednotlivá ministerstva zpracovat přehled právních předpisů, na které bude mít zavedení nových identifikátorů dopad, do října pak mají dodat kompletní analýzu jejich zavedení. Do konce roku má vnitro předložit vládě k projednání souhrnný materiál, týkající se celkové analýzy koncepce zavedení nových identifikátorů, včetně celkových finančních dopadů navrhovaných změn.

Součástí změny by mělo být i zavedení povinných občanských průkazů pro děti od šesti let. Náměstek ministra vnitra Petr Mlsna už v minulosti uvedl, že rodiče by průkaz potřebovali například v případě, že by dětem chtěli zažádat o průkazku do MHD nebo založit stavební spoření. Nyní pro tyto případy potřebují rodný list. Občanské průkazy by děti, stejně jako dospělí, nemusely nosit stále s sebou.