Prožíváme těžké období pandemie, která je mimo jiné zkouškou naší trpělivosti, odolnosti a flexibility. A to nejen naší osobní. Je i testem fungování našeho státu a veřejných institucí obecně. Z pohledu ICT je tento čas obdobím, kdy se řada věcí skokově posunula dopředu. Digitální komunikace, online meetingy, sdílení dokumentů nebo webináře se staly samozřejmostí. Mezi segmenty, které lockdown ovlivnil nejvíce, patří školství. Po jarním rozkoukávání se ve většině případů dokázali učitelé i žáci adaptovat na online výuku, a i jejich IT dovednosti zaznamenaly výrazný progres.
reklama
Další, již samozřejmě méně dramatickou záležitost, kterou budou muset školy v nejbližší době řešit, je oblast správy dokumentů. Podle právě projednávaného zákona o elektronizací postupů orgánů veřejné moci, známého více pod zkratkou „DEPO“, budou školy povinny nejpozději ke dni 31.12.2024 vést elektronickou spisovou službu. Kromě důvodů legislativních ke změně jsou i důvody ryze praktické: zvýšený počet dokumentů, zejména těch digitálních a potřeba udržet v nich pořádek.
Současná situace je v mnoha případech taková, že dokument z datové schránky či mailu ve škole vytisknou, do spisové služby (pokud existuje) se založí jen číslo jednací a dál dokumenty uchovávají v papírové podobě. Je zřejmé, že takový postup není to pravé. Vytištěné dokumenty ztrácí část své hodnoty (mj. nenávratně mizí elektronické podpisy), roste spotřeb papírů a toneru. Velmi často školám chybí napojení na CzechPoint, což v důsledku znamená nemožnost realizace konverze z moci úřední. Bez funkční elektronické spisové služby není možné realizovat ani elektronické skartační řízení a archivaci digitálních dokumentů. V řadě škol pak disponuje elektronickým podpisem jen ředitel.
V současnosti tak elektronikou spisovou službu mají většinou pouze ty školy, pro které ji pořídil jejich zřizovatel (ať už kraj nebo obec s rozšířenou působností). Ne vždy tyto spisové služby reagují dostatečně na legislativní vývoj, který byl v posledních letech v oblasti správy dokumentů skutečně překotný. Ředitelé a asistentky tak často mají k dispozici aplikaci, která nezřídka nesplňuje legislativní povinnosti a - co je horší - o jejíž smysluplnosti a využitelnosti občas pochybují i oni sami. Chybí totiž informace o legislativních povinnostech, o technologických možnostech, možnosti automatizace nejčastějších procesů i metodice výkonu spisové služby. Školy totiž nedisponují, stejně jako malé obce, žádným „odborem vnitřních věcí“, tedy pracovníky, kteří obvykle ve větších institucích na tyto věci dohlížejí. Stejně tak chybí platforma pro výměnu zkušeností.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Líbil se Vám tento článek?
Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:
131-981500247/0100
QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Dobrý den, zajímalo by mě, co jako poslanec děláte, že o vás není vůbec slyšet? Ani nikde v televizi jsem vás dlouho neviděl, nečetl s vámi žádný rozhovor. Přijde mi, že vás Babiš nechal kandidovat jen proto, aby vám zajistil dobře placené místo, ale jakoby vám zakázal, abyste se po vašem skandálu v...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.