„Ožebračování důchodců se vůbec neblíží realitě. To je skutečně daleko od reality. To, v čem jsou důchodci ožebračováni, to je inflace. Ne kroky vlády, ale inflací,“ začala Matesová zostra s tím, že teď je poměr penzí ke mzdám nejlepší v historii Československa i Česka. A Matesová varovala, že tento stav je dlouhodobě neudržitelný.

Mojmír Hampl nabídl na českou ekonomiku trochu jin pohled. Upozornil, že důchodci i navzdory růstu inflace trpí méně než jiné skupiny. „Senioři byli jedinou skupinou, která byla od inflace téměř dokonale odstíněna,“ pravil Hampl.

Zdůraznil, že podporuje kroky vlády ve změnách valorizace důchodů, v oddalování věku nástupu do důchodu a podobně, protože všechny tyto změny se v budoucnu projeví na lepší stabilitě důchodového systému. Kdyby nedošlo k vůbec žádným změnám, stávající systém penzí by nešlo nijak udržet. To je podle Hampl podstata problému. Teď bude z politického hlediska důležité, aby změny parametrů důchodového systému prošly Sněmovnou a aby je do budoucna nikdo nezměnil, aby se tyto změny podařilo zachovat. Tak to vidí Hampl.

Kroutil hlavou nad tím, že nemalé procento lidí odchází do předčasných důchodů.

Horská upozornila, že kdyby se s důchody teď nic neudělalo, stát by kolem roku 2050 musel vydávat obrovské sumy peněz, až 350 miliard, které by chyběly jinde. Podle Horské je to tak, že pokud někteří politici narušovali sociální soudržnost společnosti, tak to byly vlády ANO a ČSSD s účastí Andreje Babiše. „Vládní konsolidační balíček se až příliš málo snaží dorovnávat ty rozdíly,“ posteskla si Horská.

Matesová, důrazně varovala před zavedením něčeho jako je „nepodmíněný minimální garantovaný příjem“. Pokud bychom takovýto model v Česku zavedli, bylo by podle ní nutno ekonomiku nastavit úplně jinak, protože i v mnohem bohatších zemích než je Česko zjistili, že na nějaké „minimální zaručené příjmy“ či „minimální zaručené důchody“ zkrátka a dobře nemají dost peněz.

Hampl a Horská v tom Matesové dali za pravdu. „Kdybychom šli ještě více k solidárnosti, tak ten rozpočtový systému bude neudržitelný,“ upozornila Horská.

O pár chvil později začala Matesová hlasitě bít na poplach, a to kvůli české inflaci.

„My nevíme, jak se bude ekonomická situace vyvíjet, ale zatím na tom opravdu nejsme dobře. Dvouciferná inflace je prostě nepřijatelně vysoká. S tím se nemůžeme smiřovat!“ varovala. „Ta inflace je strašně vysoká!“ pokračovala ve slovní palbě.

„To je smutná párty,“ přisadila si Horská. „My přece snad nebudeme slavit to, že v červenci budeme mít inflaci pod deseti procenty. My nejsme rozvojová země, jako je Turecko. My bychom měli slavit, až se dostaneme k inflačnímu cíli ČNB, tedy ke dvěma procentům růstu inflace!“ volala ve studiu Horská. A kdy se tedy dostaneme k těmto dvěma procentům? Podle Horské někdy v roce 2026, což je – nejen podle ní – problém.

Hampl v té souvislosti volal po dalším navýšení úrokových sazeb, které ale již dlouho zůstávají na sedmi procentech, což je podle Hampla málo. Upozornil, že analytický útvar centrální banky doporučoval ještě výraznější zvýšení úrokových sazeb, ale k tomu členové Bankovní rady v čele s guvernérem Alešem Michlem nesáhli.

Všichni tři hosté se shodli na tom, že i toto je velký problém.

Našli shodu i v tom, že vláda by měla lidem nalít čistého vína a říct, jak to dopadne se státním rozpočtem – zda je reálné, že schodek zůstane předpokládaných 295 miliard, nebo zda bude mnohem vyšší.

„Já jsem prostě pro to – říct pravdu,“ pravil Hampl.

Matesová podotkla, že vláda Petra Fialy, vláda (prý) rozpočtové odpovědnosti, spěje k nejvyššímu schodku státního rozpočtu v historii Česka.

Pak Moravec představil průzkum agentury Kantar CZ, podle kterého vládu Petra Fialy oceňují známkou 1 nebo 2 voliči ODS a TOP 09. Voliči Pirátů, lidovců a Starostů dávají vládě trojku. A voliči opozičních hnutí ANO a SPD dávají vládě čtyřku nebo pětku.

Hampl zdůraznil, že v konsolidačním úsilí bude nutno pokračovat. „Hodinou pravdy bude skutečně ten sestavený rozpočet na rok 2024,“ poznamenal Hampl. V závěru pořadu upozornil, že politici se musí nějak vyrovnat se zrušením superhrubé mzdy z konce vlády Andreje Babiše. „Jednoduché řešení takovéhle velké chyby prostě neexistuje. Není,“ uzavřel debatu Hampl.

Připomeňme, že pro zrušení superhrubé mzdy ještě v minulém volebním období hlasovalo hnutí ANO, ODS, SPD a komunisté.

Moravec uzavřel první část pořadu zveřejněním průzkumu agentury Kantar CZ.

Hnutí ANO by dle průzkumu získalo 33,5 %, ODS 17 %, Piráti 11,5 %, SPD 8 %, STAN 6,5 %, lidovci 4 %, TOP09 3,5 %, ostatně stejně jako komunisté. ČSSD by získala 3 %, Zelení 2 % a hnutí PRO Jindřicha Rajchla 2 %.

Z průzkumu je patrné, že dále posiluje hnutí ANO.

„Zejména dvě třetiny těchto zisků pocházejí od vládních stran, konkrétně od ODS, což jsme předtím nepozorovali,“ komentoval analytik Kantaru Pavel Ranocha.