Inflace v dubnu činila 14,2 %. Podle Rusnoka je zčásti tvořena také inflačním očekáváním. Obchodníci předpokládají, že ceny budou dále růst, a proto je již nyní zvedají v očekávání vyšších vstupních nákladů, aby si připravili rezervu na nejistou dobu.

„To je jeden z důvodů, proč tak strašně apelujeme na to, že musíme bohužel, je to nepříjemné, tlačit sazbami proti těm inflačním očekáváním, aby si prostě někdo nemyslel, že to tady bude natrvalo a že s tím začneme žít,“ zdůvodňuje guvernér ČNB.

V Otázkách Václava Moravce také vyjádřil očekávání, že inflace v druhé polovině roku klesne k 10 procentům a přiští rok se přiblíží k pěti. A hádal se s Josefem Středulou o tom, že každý bude muset nést náklady inflace, včetně zaměstnanců. To odborového předáka velmi rozčílilo.

Václav Moravec se chtěl blýsknout definicí pojmu stagflace, ale Rusnokovi stačila jedna věta, aby moderátora poučil o realitě.

• Celý rozhovor ke zhlédnutí ZDE

Na otázku, zda se ještě v červnu, dříve než Rusnoka v čele ČNB nahradí Aleš Michl, zvedne základní úroková sazba, současný guvernér reagoval tím, že pokud nenastane v trendu vývoje ekonomiky zásadní zlom, je pravděpodobnost jejího růstu velmi vysoká. Může se tak stát, že ze současných 5,75 % se posune na více než 6 %.

Naposledy Bankovní rada ČNB zvýšila úrokovou sazbu na jednání 5. května, kdy stoupla o 0,75 procentního bodu. Takto vysoko byla naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Červnové zasedání bude pro Rusnoka jako guvernéra poslední.

Nový guvernér a stávající člen Bankovní rady ČNB Aleš Michl již avizoval, že na prvním měnovém zasedání v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny.