„Na magistrát jsem šel s heslem: ‚Chci řídit město s čistým štítem‘. To napsal primátor Zdeněk Hřib na svůj facebook ve středu v 11.46, zatímco policisté z NCOZ právě prováděli razii v kanceláři jeho náměstka Petra Hlubučka.

Ten byl následně policií obviněn. Společně s podnikatelem Michalem Redlem, v minulosti spojovaným s uprchlým odsouzencem Radovanem Krejčířem. Podle webu Seznam Zprávy se Redl trestnímu stíhání v jeho kauzách vyhnul jen tím, že měl lékařské potvrzení o vážné duševní poruše.

Řečený „Míša“, který měl mít vazby na politiky STAN dlouhodobě, byl podle Seznamu na Hřibově magistrátě velmi známou postavou. Když se informace o jeho kontaktech na Hlubučka dostaly na veřejnost, začali se zástupci koalice hádat, kdo jej „přivedl“.

Pověst vymetačů starých korupčnických struktur, kterou si magistrátní koalice Pirátů, hnutí PRAHA SOBĚ a kandidátky Spojené síly pro Prahu dlouhodobě budovalo, se tak otřásla v základech.

Ukazuje se, že i současné vedení metropole má své značně problematické aféry.

Jeden a půl milionu každý měsíc. Dvacet pět let

ParlamentníListy.cz již v minulosti upozornily například na kauzu Savarin, ve které současné vedení hlavního města usilovalo o uzavření smlouvy, podle které by 25 let (s možností prodloužení na dalších pět) platilo měsíc co měsíc 1,5 milionu korun společnosti Crestyl, kontroverznímu developerovi s nejasnou vlastnickou strukturou vedoucí na Kypr (v jednání o Savarinu vystupuje skrytá za značku WELWYN COMPANY a.s.).

Tato platba by navíc byla spojena s nezanedbatelnou uměleckou škodou a velkou ostudou, nejspíš i mezinárodní. Týká se totiž Slovanské epopeje, světově oceňovaného výtvarného souboru od Alfonse Muchy, na kterou se jezdí dívat fanoušci výtvarného umění z celého světa.

Ve stručnosti jde o to, že hlavní město (reprezentované radní pro kulturu Hanou Třeštíkovou) uzavírá dohodu o vystavení Slovanské epopeje ve velmi podivném prostředí suterénu nákupního centra Savarin, a to za podmínek mimořádně výhodných pro developera.

Savarin, to je velký developerský projekt paláce s obchody a restauracemi, budovaný společností Crestyl na velké ploše u Václavského náměstí. Základem projektu, který má být jedním z největších developerských počinů v centru Prahy, je památkově chráněný barokní palác Sylva-Taroucca (též známý jako Nostický palác, kulturní památka v ulici Na Příkopě).

Součástí projektu má být i expozice Slovanské epopeje. Jenže umístění díla v mnohých vyvolává zděšení. Rozsáhlá plátna, kterým nejlépe svědčí otevřený prostor s dostatkem přirozeného světla, mají být umístěna v podzemí. V místech, kde developer původně zamýšlel umístit velkokapacitní garáže, ale památkáři mu nedovolili postavit k nim nájezdovou rampu z Václavského náměstí.

Dohoda má i jiné podivné aspekty. Developer má například být mimo jiné součástí poradního uměleckého orgánu, který bude rozhodovat o provozu epopeje (tedy třeba i o tom, kam bude zapůjčena). U developera, který buduje prostory a čerpá z nich nájem, jde o vysoce nadstandardní právo.

Radní Hana Třeštíková ale tvrdí, že umístění Muchova díla do Savarinu a dohoda se společností Crestyl je jediným možným řešením.

Vstřícný postoj radní Třeštíkové se opírá především o uzavřenou dohodu s panem Johnem Muchou, dědicem muchovské značky.

Dohodu zpochybňuje druhá Muchova dědička, paní Jarmila Mucha Plocková. „K mému zděšení se podle této smlouvy město zbavilo rozhodování o epopeji, svém majetku, a podřizuje se zájmům Johna Muchy, a to za podmínek nejen pro město vysoce finančně ztrátových, ale i pro umělecké dílo nedůstojných,“ uvedla nedávno pro Lidové noviny s tím, že ona sama by se za umístění díla svého dědečka „kdesi v garážích“ musela stydět.

Paní Mucha Plocková také upozorňovala na propojení Johna Muchy (někdejší úspěšný londýnský bankéř vystupoval v minulosti též pod jménem John Omond či John Omond Mucha) s developerskou firmou Crestyl a na řadu ustanovení, která pražského daňového poplatníka velmi nepříjemně překvapí.

Částka „nájemného“ je definována v eurech za metr čtvereční, reálná výše v korunách jde k 1,5 milionu měsíčně. O nájemném se navíc hovoří jako o „počátečním“. Doba kontraktu je 25 let, s opcí na dalších pět. I při délce 25 let a ceně 1,5 milionu korun měsíčně se bavíme o 450 milionech korun zaplacených developerovi z prostředků hlavního města.

Radní Hana Třeštíková namítá, že Praha bude proti tomu mít příjem ze vstupného. Realita je podle dohody taková, že výtěžek ze vstupného má jít Praze a Nadaci Mucha (zastoupené Johnem Muchou), ovšem developer si od něj nejprve odečte své náklady a „přiměřenou odměnu“.

Podle Třeštíkové je hlavním důvodem fakt, že toto řešení je podmínkou zpětvzetí žaloby v soudním sporu o vlastnictví epopeje, který John Mucha proti Praze vede od roku 2016.

Podle právníka obeznámeného s případem, se kterým ParlamentníListy.cz hovořily, je žaloba od počátku velmi problematická, ze tří rozsudků dva Muchovy nároky odmítly, ale třetí rozsudek pro mnohé překvapivě jeho žádosti částečně vyhověl. Toto rozhodnutí, podle zmíněného právníka poněkud kuriózní, mělo být ale přezkoumáno odvolacím soudem. Než ale (v prosinci loňského roku) mohlo dojít k jednání, požádaly obě strany o jeho odložení s tím, že se pokusí vyjednávat o smíru.

Výsledkem byla dohoda o umístění epopeje v prostorách Savarinu.

Škody, jako kdyby se stavělo metro

Jeho stavba se přitom značně komplikuje. Projekt doposud nemá stavební povolení a do stavebního řízení velmi rázně vstoupilo Ministerstvo kultury, které uplatnilo množství námitek proti tomu, jak má obchodní centrum v barokním paláci v památkové zóně vypadat.

Megalomanský projekt, který má mezi Václavským náměstím, bulvárem Na Příkopech a Jindřiškou ulicí vybudovat obchodní a kancelářské centrum větší než blízké Paladium (mimo jiné se čtyřmi patry v podzemí) je podle ministerstva velmi pochybný.

Například zemní práce, které developer u Václavského náměstí plánoval, by podle ministerstva byly srovnatelné se zásahem, jaký v historickém centru způsobila stavba metra. Ovšem bez jakéhokoliv veřejného přínosu, který by tyto škody vyvažoval.

„Záměr je v navrhovaném objemu staveb a zásahů do hmotné podstaty nemovitých kulturních památek nepřijatelný,“ shrnuje ministerstvo třináctistránkové zdrcující stanovisko, vydané letos v březnu.

Stavební povolení je tedy v nedohlednu. I optimistické předpoklady developera přitom počítají s realizací do konce roku 2025.

Je tedy otázka, zda a kdy „jediné řešení“ paní Třeštíkové vůbec bude k dispozici.

Přesto současné vedení města v únoru podepsalo smlouvu nazvanou „Základní podmínky nájemní smlouvy“, kterou se má řídit následná finální dohoda. V textu se sice tvrdí, že pouze „nastiňuje hlavní principy a podmínky spolupráce“, přesto ale obsahuje řadu velmi konkrétních ustanovení a závazků.

Pod smlouvou je přitom podepsán osobně primátor Zdeněk Hřib, který o jinak o developerech veřejně hovoří velmi negativně. Slavné je jeho video s radním Hlaváčkem (kolegou zatčeného náměstka Hlubučka), kde na Nákladovém nádraží Žižkov, kde probíhá výstavba nové rezidenční čtvrti, láteří nad tím, jak „developer staví a chce na tom vydělat,“ jak se do kamery rozčiluje osobně Zdeněk Hřib. A náklady podle něj tito podnikatelé nejraději přenáší na město. 

Když mu proto Hlaváček popíše, jaká pro developery vymyslel nová přísnější pravidla, která je přinutí vracet zisky do území, na kterém vydělávají, ocení jej „Už se na to těším, díky za tvoji práci, Petře“.

Kdo se může těšit v Savarinu, zda občané Prahy, nebo ten kdo „staví a chce vydělat“, to bohužel začíná být stále jasnější.