Mnoho lidí žijících mimo EU uvažuje o tom, že se do tohoto relativně bohatého a klidného koutu světa přestěhuje. Dá se to pochopit. Stejně pochopitelný je ovšem strach starousedlíků z běženců. Historická zkušenost přece ukazuje, že „říše“ zanikají, pokud nejsou schopny uhájit své hranice a identitu.

„Mírná xenofobie, čili předsudek, je normální lidská vlastnost a přistěhovalec by měl svým chováním nedůvěru vůči sobě vyvracet. Ideologie multikulturalismu a lidských práv však přikazuje opak a začlenění do obce znesnadňuje, ne-li znemožňuje. Tvrzení, že máme mít cizince rádi pro jeho cizotu, je absurdní, plete si člověka s exotickou stravou,“ podotýká Tomský v úvaze uveřejněné na blogu serveru Aktuálně.cz. Připomíná také, že po tisíce let představoval „cizinec“ pro každou komunitu nebezpečí, kterému je třeba čelit. Proto mu lidé přisuzovali i podobu ďábla. Multikulturalismus ale tuto myšlenku obrací naruby.

Celý komentář naleznete zde

Celá věc má ovšem ještě jeden háček. Západ vzhlíží k ideji multikulturalismu, ale zároveň se snaží celému světu vnutit ideu univerzálních lidských práv, jak je chápe právě Západ. A to je problém. Především vyznavači islámu i kvůli tomu tvrdí, že se Západ snaží šířit svou zkaženost do zbytku světa. Na obou stranách tohoto sporu stojí příliš zapálení ideologové, což nevyhnutelně vyvolává spory.

Kult humanismu se přitom zrodil z faktu oslabení křesťanského Boha, jenž jsme mohli sledovat od dob Velké francouzské revoluce. Lidé na Západě začali místo Boha věřit v člověka a svou představu člověka šířit do ostatních částí světa.