Rážová hned na úvod poznamenala, že při řešení koronavirové krize se nedívá na názory politiků, ale na data. „My všechna ta opatření, která navrhujeme, děláme na základě dat,“ zdůraznila dáma.

Daty se prý epidemiologové řídí, i když rozhodují o tom, před kterou zemí varovat. Protože v Chorvatsku je situace podobná jako v Česku, není podle Rážové důvod posílat dovolenkáře z Chorvatska po návratu domů do karantény.

Podle Smejkala v těchto otázkách politika jistou roli hraje, protože jako epidemiolog by si přál, aby dlouhodobě platila konkrétní opatření, třeba i nepopulární, ale aby platila dlouhodobě, protože to je z pohledu epidemiologa logické „Ta opatření se měnila příliš často,“ poznamenal Smejkal.

Rážová se shodla se Smejkalem na tom, že nošení roušek ve vnitřních prostorách mohlo být ponecháno v platnosti i přes léto, aby si na to lidé zvykli. Rážová však jedním dechem dodala, že počty lidí s nemocí covid-19 rostou i v zemích, kde povinnost nosit roušky ve vnitřních prostorách zůstala, jako je např. Rakousko.

Pokud jde o data, podle Smejkala si musíme počkat, co se ukáže na podzim, zda virus zeslábl, či nikoliv. „Na podzim se může stát to, co se stalo na jaře,“ varoval Smejkal, s tím, že opakování tohoto scénáře se musíme vyvarovat. Smejkal má za to, že se toho můžeme vyvarovat, když se bude na podzim masivně testovat a odliší se koronavirus od klasické podzimní chřipky.

Podle Rážové to bude znamenat, že na podzim budou přednostně hlídáni a trasováni pracovníci ve zdravotnictví, v záchranné službě a osoby, které by mohly nemoc přenést do rizikových skupin. Na podzim prý pravděpodobně nebude možné vytrasovat úplně každého nemocného. „To se nedá trasovat,“ zdůraznila Rážová.

Proto se bude rozhodovat, kdo dostane přednost. Budou to právě lidé pracující ve zdravotnictví. Ve stejné skupině budou např. i lidé po transplantaci, které by koronavirus mohl fatálně ohrozit.