Jeden z odstavců, který Vratislav Mynář vnímá jako překážku, mluví o tom, že nelze vydat "nemovitou věc tvořící území národního parku nebo národní přírodní rezervace". Deník Právo se ale informoval u Ministerstva životního prostředí a ani do jedné kategorie areál Hradu nespadá.

Arcibiskupství argumentaci odmítá

Možná právě i proto považuje pražské arcibiskupství důvody odmítnutí za účelové. "Ta argumentace je absurdní, není ukotvena v právní realitě. Je to pouze účelové tvrzení, aby mohli odmítnout naši žádost," řekl Právu ředitel tiskového střediska pražského arcibiskupství Milan Badal.

Mynář si ale za svými argumenty stojí. "Já si na své odpovědi trvám. Z principu si myslím, že komplex Hradu je natolik krásné kulturní dědictví, že by měl být zachován pokud možno jako celek," řekl deníku.

Zamezit tomu, aby k vydávání budov na Hradě došlo, se pokusil i ministr vnitra v demisi Martin Pecina. Ten nakonec přiznal, že jednal na žádost Mynáře. Svůj návrh odůvodnil tím, že nebude možné zajistit bezpečnost prezidenta, pokud část areálu připadne církvím.

I tento argument ale Badal označil za lichý. Podle něj už tak na Hradě bydlí několik desítek lidí a má tam soukromý majetek rod Lobkowiczů.

Dohoda mezi Zemanem a Dukou

Situaci by ale nakonec mělo vyřešit dohoda, která vzniká mezi Správou pražského hradu a pražským arcibiskupstvím. Na jejím základě by se formálně církvi vyhovělo. Následně by se však vydané pozemky směnily za jiné nemovitosti na Hradě.

Tuto dohodu musí ještě posvětit vláda a Parlament. Problematická by mohla být především pro sociální demokracii, která otevřela s církvemi jednání, a jedním z jejích požadavků je právě nevydávat katolické církvi budovy na Hradě.