Původně mělo NATO chránit členské země před útokem ze strany Sovětského svazu. Od té doby se však NATO hodně proměnilo a k této proměně přispělo i přijetí Česka. „Fakt, že před 20 lety do NATO vstoupily Česká republika, Polsko a Maďarsko, NATO značně posílil. ... Spojili jsme se a teď jsme svědky posilování demokracie. Čeká republika a další nové členské země jsou pro NATO hodně důležité. Jejich příchod NATO stabilizoval a zároveň posílil demokracii v Evropě,“ poznamenal host.
Čeští vojáci působí v Pobaltí, kde pomáhají chránit vzdušný prostor. Kromě toho čeští vojáci cvičí irácké vojáky a své síly nasazují také v Afghánistánu, kde bohužel umřelo několik českých vojáků. Česko prý Alianci přispívá mnoha způsoby a Stoltenberg si toho podle vlastních slov velmi cení.
A co bylo a je i nadále hlavním smyslem NATO? „Tím nejdůležitějším bylo, že jsme byli schopní udržet mír,“ zdůraznil host s tím, že NATO posiluje svou obranyschopnost, tak aby ostatní aktéry odradilo od rozpoutání války proti Alianci. A to se daří. Jednoduše řečeno, podařilo se zabránit vypuknutí třetí světové války. Mezi lety 1949 až 1989 se Alianci také dařilo bránit rozšiřování komunistické tyranie, které padlo za oběť i Československo.
Dnes se musejí členové NATO postavit mezinárodnímu terorismu, přičemž operace v Iráku a v Afghánistánu ukázaly, že je více třeba dbát na výcvik místních jednotek. Prozatím nepodalo žádné rozhodnutí o odchodu z Afghánistánu. NATO je prý v Afghánistánu proto, aby se podařilo najít nějaké mírové řešení tamního konfliktu. Tálibán musí vědět, že vládu v Kábulu prostě neporazí. Hnutí si proto bude muset sednout s dalšími stranami k jednacímu stolu a jednat. „Tálibán musí pochopit, že my budeme dál podporovat Afghánce, dokud neuvidíme nějaké mírové řešení,“ uvedl Stoltenberg.
Válka v Afghánistánu trvá již více než 17 let a je třeba najít nějaké politické řešení celé situace.
Pár slov Stoltenberg pronesl i na konto operací NATO na Balkáně.
„Co se týče Balkánu, nesmíme zapomínat, že NATO pomohlo zabránit dvěma válkám na Balkáně. Nejprve válku s masakrem ve Srebrenici a poté masakr civilních obyvatel v Kosovu. Diplomatická jednání tehdy selhala. A proto jsme tam šli,“ zdůraznil Stoltenberg.
Část svého dětství prožil přímo na Balkáně, protože jeho otec býval norským diplomatem v bývalé Jugoslávii a dodnes má v tomto regionu přátele, takže rozhodnout o bombardování Bělehradu nebylo nijak snadné, ale podle Stoltenberga bylo toto rozhodnutí třeba učinit v zájmu záchrany životů obyvatel Kosova, byť je mu prý velmi líto všech lidských obětí, i obětí na srbské straně.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp