Jak bylo organizátory na začátku setkání upozorněno, Pavel Svoboda učí evropské právo již dvacet let na Univerzitě Karlově, má diplomatickou minulost, je bývalým předsedou legislativní rady vlády, bývalým náměstkem ministra zahraničí a v současné době nejvýše postaveným Čechem v Evropském parlamentu – řídí jeho právní výbor.

(Ne)činná EU

„Migrace a terorismus jsou hlavními tématy, ale paralelně s nimi řeší Unie kromě běžné legislativy ještě dvě další, a to je energetická unie, tedy energetická závislost na ruském plynu a ropě, a pak dalším velkým tématem je britské referendum o setrvání v EU,“ ujal se slova Svoboda.

„Slýcháme, že Unie je nečinná, pokud jde o migraci. Jako první upozornění bych chtěl zdůraznit to, že problém EU a těchto krizových situací je v tom, že ona nemá dostatečné pravomoci na to, aby mohla den ze dne zasahovat. To je způsobeno tím, že funguje na principu takzvaného sdílení svěřených pravomocí. To znamená, že má jen ty pravomoci, které jí členské státy výslovně daly. A když je nemá, nemůže konat a konají členské státy. Toto je zrovna případ azylové a migrační politiky. Po dvacet let byly jednotlivé státy v čele s Německem přesvědčeny, že tyto otázky mají být v pravomoci členských států. Když se podíváme na azylové řízení, tak máme dublinské nařízení, které říká, že ten stát, který má vyřídit azylovou žádost, je ten, kde poprvé překročí migrant vnější hranici schengenského prostoru. Další věci už závisejí na jednotlivých členských státech, takže je poněkud nespravedlivé, když se říká, že Unie nekoná. Obávám se, že někdy se to podává tak, že Unie je slabá a nezvládá danou situaci, a přitom jsou to odpovědnost a pravomoc členských států. Tato nevyváženost mezi potřebami a pravomocemi dokumentuje to, že Unie je politický trpaslík a ekonomický obr. Má velké pravomoci, pokud jde o obchodní otázky, ale když dojde na velké politické otázky, jako jsou migrace nebo zahraniční politika či společná obrana, zatím nedostala od členských států pravomoci, aby mohla bezprostředně konat,“ omlouval údajnou nečinnost EU europoslanec.

Větší pomoc než v NATO?

„Oplotit se každý ve svém členském státě nebude nejen efektivní, ale bude to i dražší, avšak hlavně to nebude účinné,“ prohlásil dále Svoboda. „Zajímavým podnětem je, že Francie poprvé aktivovala článek 42 odstavec 7 Smlouvy o EU. Článek 5 Washingtonské smlouvy, to je zase spojenecký závazek při napadení některého ze členů NATO, co se má stát. Zajímavé je srovnání intenzity tohoto závazku. Žijeme v přesvědčení, že když někdo ze členů NATO bude napaden, zvednou se armády a vyřeší ten problém. Tak tuto představu bych poněkud relativizoval. Tento článek totiž říká, že každý stát neprodleně podnikne sám a v součinnosti s ostatními takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly. Kdežto ve Smlouvě o EU se říká, že v takové situaci napadenému státu poskytnou ostatní pomoc a podporu všemi prostředky, které jsou v jejich moci. To je daleko větší závazek než ve smlouvě o NATO.“

Podle Pavla Svobody jsou migrace a terorismus propojeny jen okrajově. Množství uprchlíků, které Evropu zaskočilo, vzbuzuje oprávněnou obavu a není na místě bagatelizovat strach, který mají občané ČR, protože dost často je podle jeho názoru reakce lidu reakcí dobrou. "Je však ale také třeba podívat se na to, zda náhodou s našimi obavami někdo nemanipuluje a neposiluje to směrem, kterým nás chce spíše uvést do zmatku, než aby nás postavil do latě a umožnil nám s chladnou hlavou řešit problémy,“ pokračoval ve svém více než půlhodinovém monologu Svoboda. „To, že se nám migrační vlna zatím vyhýbá, nám dává čas se připravit a zvážit možnosti. Důvody, proč přišli uprchlíci do Evropy, jsou nejméně čtyři. Jsou to válečný konflikt, chudoba bez perspektivy, pašeráctví a propaganda s tím spojená a pak nedostatek vody. V poslední době se členské státy EU po prvním šoku konečně probouzejí a řeší příčiny.“