Cílem smlouvy, kterou podepsala německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron, je prohloubení spolupráce obou zemí v oblastech zahraniční politiky, obrany a hospodářství. Sám Pikora nechápe smlouvu jako odpovědnost za Evropu, ale jako pokus o návrat k Franské říši. 

Původní text ZDE.

„Franská říše zahrnovala dnešní Francii a Německo a určovala politický vývoj západní Evropy. I samotné místo podpisu smlouvy na to odkazuje. Franský král a následně římský císař Karel I. Veliký postavil svůj palác právě v Cáchách. A dohoda byla podepsána v sále, kde probíhaly korunovace císařů. Symbolika jistě okázale záměrná,“ zmínil Pikora se slovy, že Franská říše byla vlivná vojensky i kulturně a neustále se snažila expandovat. 

Řada lidí se spojenectví Francie a Německa v dnešní době bojí podle Pikory proto, že prý bude diktovat Evropě podmínky, když z EU vypadne Británie jako tradiční protiváha Německa. „Řada lidí ho naopak vítá jako pokračující proces integrace Evropy,“ dodal. 

On sám pak smlouvu vnímá jako přiznání německých a francouzských politiků, že Unie selhala. Kdyby totiž neselhala, integruje se celá Evropa, míní Pikora. 

„Pokud bude vládnout Německo, pravděpodobně to bude ekonomická výhra. Německo totiž na rozdíl od Francie umí hospodařit a ještě zde funguje tržní hospodářství. Naopak, pokud bude vládnout Francie, vracíme se do socialismu, kde se bude žít jen na dluh,“ zmínil Pikora. 

Smlouvu pak rovněž vnímá jako tlak proti skutečné demokracii i jako důkaz, že nic jako evropské zájmy neexistuje. „Jsou tu národní zájmy Německa a Francie, a ty určují směr těm ostatním,“ zmínil se slovy, že Francie a Německo zkrátka směřují k federaci.

„Někteří politici budou reagovat tím, že také chtějí být ve Franské říši. Budou voličům tvrdit, že chtějí být u jednacího stolu. Jiní politici se do těchto prvních politiků naopak opřou argumentem, že nehájí národní, ale evropské zájmy. Na to taky mnoho voličů uslyší,“ míní Pikora. 

Celé to vnímá jako odvedení pozornosti společnosti od skutečných problémů vládců Francie a Německa. „Macron tvrdí, že ukázal Evropě cestu. Ale kam? Chce nám ukázat, jak ignorovat žluté vesty? Jak brutálně zasahovat proti studentům? Jak snížit bezpečnost jako ve Francii a Německu, kde lidé vraždí auty, sekerami a noži? Jak se neumět rozejít s Británií a tvářit se, že rozchod dvou je vždy chybou jen jednoho?“ uzavřel otázkami ekonom.

Původní text ZDE

K Cášské smlouvě se pak vyjádřil rovněž exprezident Václav Klaus, a to na webu svého Institutu. „Sice se budou Evropskou unií stále ohánět, ale v podstatě nám říkají, že je pro ně vytváření autentické evropské integrace příliš pomalé a že na ty, kteří evropský integrační proces brzdí, se už nebudou ohlížet. Mají k tomu každý z nich jiné důvody. Macron chce stát v čele Evropy, Merkelová chce, aby na ni bylo v dobrém vzpomínáno. Tímto svým zájmem o urychlenou vzájemnou integraci nám přiznávají, že dosavadní evropský integrační proces selhal a že je třeba začít znovu a jinak,“ řekl k oběma státům, jež podepsaly dokument, Klaus. Podle něj jde o náznak vytváření paralelního integračního projektu k dosavadní EU. 

„Ani Německu, ani Francii se Evropu ovládnout nepodařilo, ač se o to Hitler a Napoleon snažili. Nedaří se to ani Evropské unii. Že by mohlo uspět Frankoněmecko? Na rozdíl od počátku 19. století a poloviny 20. století, bychom si na ambice tohoto typu měli dát velký pozor,“ uzavřel.