Začneme zcela netradičně a pro mnohé možná trochu „eklhaft“ – na toaletách městského úřadu. Tam mne totiž velmi překvapily nápisy „Při odchodu zhasni“ nebo „Nesvítí někde zbytečně?“ Trochu mi to evokovalo dobu za komunistů, kdy hlídky Reflektoru mladých procházely úřady, kancelářemi a třídami, zhasínaly a upozorňovaly na zbytečné svícení. V dnešní době se svítí hlavně tam, kde to není třeba. Přes den ve vlacích, v mnoha marketech, na chodbách a tak dále. Možná, že to někomu připadne nicotné – argumenty jsou různé –  když se pořád zhasíná a rozsvěcuje, praskají žárovky (u zařízení na fotobuňku asi nikoliv), že je to zbytečné, protože se jedná o nicotnou spotřebu energie. Jenže – každý člověk zanechává za sebou na ekologickou stopu. Když budeme všichni svítit jako o život, bude se jistě více spotřebovávat uhlí, atom, obnovitelné zdroje a co já vím všechno. Bude to pro někoho kšeft, ale to jen pro promile lidí.

Toto jsem si uvědomil při návštěvě dvanáctého největšího města na Slovensku, ve 43tisícovém Zvolenu. Tam jdou s ekologií ještě dál – inu, proč ostatně ne, vždyť je to známé lesnické město...

Včely, trávníky a zadržovaná dešťovka

„Upravili jsme sečení trávy na veřejných plochách, abychom pomohli včelám – tyto plochy mají označený geometrický tvar, aby to dobře vypadalo, jsou speciálně osazené trávami a sekají se postupně a některé i ručně – i toto by mohl být zajímavý trend,“ říká primátorka města Lenka Balkovičová. Navíc se seká v rozdílných termínech, aby odkvetla nejrůznější flóra a pozemky pak byly pestřejší a samozřejmě ekologicky zdravější než pozůstatky totálně vysečené travní monokultury.

Také zde mají novinku – experiment: Ekologický hřbitov; část starého hřbitova osadili cedulkami, ale nikoliv na zemi, a je tu prostor pro rozprášení popela nebo jeho samostatné uložení. „Bohužel, ne vždy nadčasoví projektanti dokážou odhadnout mentalitu národa. Oni si stavějí pomníky, ale na druhé straně to lidé nechtějí,“ povzdechne si paní primátorka tak trochu globálně, a nejen k poněkud chmurnému tématu poslední cesty člověka. A ještě ekologie á la Zvolen: V jezírkách ve městě cirkuluje zadržovaná voda. A k tomu: „V celé budově městského úřadu se zadržuje dešťová voda a pak se s ní splachují toalety,“ pravila primátorka.

Korzo a občanské hlídky

Kdysi se na zdejším náměstí korzovalo – ale nejen tady, i naši prarodiče by i u nás mohli vyprávět... A ve Zvolenu je to zpět. Každou neděli odpoledne. „Dříve bylo velmi vyhledávané, lidé se tam potkávali – na náměstí, kde jinde,“ říká primátorka. A  lidé se opět scházejí a potkávají, děti si hrají, nechybí kulturní pořady.

Tématem měst je samozřejmě bezpečnost: „Máme občanské hlídky,“ konstatuje primátorka Zvolena. Pro někoho jsou možná zatracované, ale obdobné projekty jsou i v českých městech – asistenti městské policie (třeba v Plzni). Někdo to škaredě označuje za „Pomocnou stráž Veřejné bezpečnosti“, reminiscence se prostě vždycky najde, ale funguje to. Když to fungovalo tehdy...

Vraťme se však do Zvolena: „Při vstupu do města máme dům, kde bydlí Romové a další sociálně slabší, bylo to tam strašně zanesené odpadky. Nyní je to podstatně lepší, jsou tam pravidelné brigády, dohlížejí na to občanské hlídky a dozoruje městská policie,“ svěřuje se primátorka. „Zaměstnali jsme do té doby nezaměstnaných pár lidí, kteří čistí kouty města, odstraňují černé skládky, když je třeba, ořezávají větve, prostě dělají takovou tu špinavou práci, na kterou nikdy nemáte dost lidí. A  chlapi se chytili. Dostávali dříve refundaci mzdy, ale nyní už jsou našimi zaměstnanci a opravdu bych je neměnila. V zimě se starají o chodníky, prostě jsou využití,“ říká spokojeně. Jistě to znáte. Bylo mnoho takových nápadů, ale čas běžel, skutek utek... a pro tyto lidi je dobré naučit se určité disciplíně, a „nevyměknout“. Dokonce, do společných brigád na čistotu města se stále více zapojují další občané města. Někdo by mohl s odporem zavzpomínat na akce Z, jenže za těch se kdysi postavila pro tehdejší vesnice a městyse řada staveb, které sloužily celé obci. Slovo „brigáda“ na Slovensku nezní socialisticky.