„Je to zvláštní druh jednání. Na jedné straně máte pocit, že je nasloucháno, že nemluvíte do zdi. Na druhé straně si nejste jistá, zda informace, které jednáním projdou, zůstanou v šedé kůře těch, komu jsou naše statusy určeny. A to je problém,“ řekl Středula k jednání Tripartity, kde se schází se zástupci vlády a zaměstnavatelů. „Pokud například chceme vědět, jaké jsou krizové scénáře vývoje v oblasti dodávek plynu a zároveň jak budou vypadat regulační stupně v případě snížení či úplného omezení dodávek plynu, očekáváme nějaké odpovědi. Problém je, pokud odpovědi neobdržíte nebo takové, jaké jste očekávali – tedy aby se v praxi dalo fungovat nebo předvídat, co se může odehrát. Obzvláště v situaci, kdy se omezila dodávka plynu na Slovensko o 40 procent,“ vysvětlil.

Středula se už v době minulé vlády pro ParlamentníListy.cz vyjádřil, že informace z jednání si premiér odnáší jinak, než jak byly řečeny. Vnímá s vládou současnou nějakou paralelu? „Je to téma od tématu, nedá se říci, že to probíhá stejně. Jestliže se bavíte o evropských prostředcích a proti tomu situace, kdy se bavíte o celé ekonomice, to jsou dva rozdílné body a mají různý průběh. Každý bod má jiný výstup a také různí ministři je vnímají odlišně. Takže se například příští týden poprvé od chvíle, co jsme v lednu požádali, sejde porada ekonomických ministrů rozšířená o sociální partnery,“ upozornil šéf odborářů s tím, že jde o značné zpoždění. „Nerozumím tomu, proč mezi velmi seriózním požadavkem musí uběhnout pět měsíců. Ale přesto všechno přijdeme připraveni,“ podotkl.

Nepožadujeme navýšení, ale zachování kupní síly minimální mzdy

Pro CNN Prima News Josef Středula uvedl, že ti, kdo nyní pobírají minimální mzdu, jsou pracující chudobou. Zdůraznil však, že odboráři nepožadují „navýšení“ minimální mzdy, protože se jedná především o zachování její kupní síly – tedy dorovnání inflace. „My nepožadujeme navýšení, my požadujeme zachování kupní síly minimální mzdy, což znamená, aby došlo k přidání nejméně o dva tisíce na 18 200 korun. Vyhnul bych se slovu navýšení, protože inflace už okradla ty, kdo pobírají minimální mzdu, o dva tisíce korun,“ vysvětlil.

Navíc nesouhlasí s odkládáním takového kroku. Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí a šéf lidovců, se nechal slyšet, že minimální mzda by měla růst právě až na podzim. „Myslím, že je to neodůvodněný způsob a forma, protože inflace je už nyní 16 procent a není důvod k jakémukoliv prodlužování. Jen to ukazuje, že vláda není s to rozhodnout. Buď se bojí voličů při volbách na podzim, anebo chce šetřit na těch, kteří už nyní přišli o obrovskou hodnotou svých výdělků. Cesta do chudoby je dlážděna přesně těmito způsoby: Teď ne. Proč teď? Až na podzim. A minimální mzda každý den ztrácí hodnotu,“ řekl Josef Středula.

Další oddalování stejně jako v případě daně na pohonné hmoty nebo příspěvku pro nízkopříjmové rodiny s dětmi podle něj ubližuje lidem, podnikatelům, ekonomce i sociálnímu smíru. Na dotaz, zda souhlasí s názory, že vláda odkládá kroky úmyslně a snaží se tak ušetřit, odvětil: „Pokud je to účel, tak mimořádně hloupý,“ poznamenal s tím, že situace se později stává ještě horší.

Lidé už ztratili s vládou trpělivost

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů dále upozornil, že nálada ve společnosti je jednou z nejtřaskavějších, jakou za 32 let zažil. „Dokonce si dovolím tvrdit, že je ještě horší, než v roce 2009, 2010 až 2012. Navíc pokud se stane, že vláda nebude reagovat na vzniklou situaci a nepomůže lidem a firmám, což nyní potřebují, protože inflace je od roku 1993 nejvyšší, tak v tom případě je blízkost protestních aktivit nebezpečná. A já považuji za protest už to, co je nyní ve společnosti. Sice není vidět v podobě protestních akcí, ale ten protest už ve společnosti vidět je a je velmi nebezpečný. Mění výsledky voleb, mění náladu ve společnosti a budoucí rozhodování lidí i ve vztahu k ekonomice, šetření a podobně. Ten proces už se děje, jen není v podobě nějaké demonstrace – přestože demonstrace začínají, ale je v podobě, kdy už lidé ztratili trpělivost s vládou,“ sdělil.

Náladě Čechů prý nepomáhají ani skandály kolem STAN, člena vládní pětikoalice. „Sám se podivuji, jak se může někdo nechat takzvaně částečně zbavit svéprávnosti. To je nevídané a ohrožuje to důvěru společnosti v základy toho, jak se mají chovat, jak se můžeme chovat a co je vlastně ve společnosti možné,“ uvedl Josef Středula k nesvéprávnosti zlínského podnikatele, která mu pomohla před nástupem výkonu trestu. Nyní je součástí chobotnice v pražském dopravním podniku. Na poznámku redakce, že to bylo právě hnutí STAN, kdo před volbami sliboval návrat důvěry v politiky, reagoval: „Nejjednodušší odpověď je, že důvěru rozhodně nezískají ti, kdo ji ztratili,“ podotkl.

Vysoutěžili zakázku, inflace jim vzala zisk

Středula také upozornil na pomoc, kterou potřebují nejohroženější skupiny a dorovnání inflace i pro skupiny další. „Nenásleduje ani valorizace sociálních dávek pro rodiny s dětmi, nevalorizuje se příspěvek rodičovský, příspěvek tělesně postiženým a stejně se to týká minimální mzdy. Vláda strká hlavu do písku místo, aby rozhodovala, a prodlužuje tu dobu. Co se týká zaměstnavatelů, což je stejná situace, tedy že není žádná adekvátní pomoc v této v extrémní situaci inflace, kde se neřeší problémy na straně zaměstnavatelů,“ domnívá se. Inicioval také téma firem – zaměstnavatelů, jež se dostaly do potíží s veřejnými zakázkami.

Vysoutěžená cena se totiž kvůli rostoucí inflaci a zvyšujícím se cenám například stavebního materiálu stala často nereálná. Pomoc však nepřichází a problém nikdo neřeší. „Subjekty získaly veřejné zakázky, ale v době, kdy nebylo možné si představit inflaci ve výši 16 procent. Dostaly se do situace, kdy cena vůbec neodpovídá době, kdy zakázku realizují či finalizují,“ vysvětlil Středula. Firmám proto často zbývá buď zakázku dokončit s rizikem krachu, nebo stavbu opustit a čelit sankcím, které mohou mít stejný výsledek. „Zavírat před touto situací oči je to nejhorší, co může vláda udělat. Je potřeba připustit možnost, že se mohou veřejné zakázky měnit a postupovat,“ řekl.

Připomněl také, že například Francie má inflaci pět procent, protože tamní vláda konala. „Česká vláda z tohoto úhlu nedělá v podstatě vůbec nic. A jestliže na Tripartitě musím znovu pročítat zákon o cenách, abych vládě ukázal, že existuje možnost usměrněných cen, což jsme tvrdili už v lednu, tak je to na pováženou. Proto je ta kritika, jaká je,“ prohlásil Josef Středula.  Vláda dle jeho názoru hodila firmy přes plot a týká se to i energií a dalších komodit. Připomněl, že stát vlastní 70 procent společnosti ČEZ a je nutné do budoucna promyslet celou strategii obchodování a dodávek energií. Pokud se však nestane nic, dopad na rodiny či důchodce bude podle Středuly obrovský. A platí to i pro podnikatele.

Středula: Jsem schopen jako prezident zastupovat všechny skupiny

Šéf odborářů se také nedávno rozhodl kandidovat na prezidenta. Objevily se názory, že by měl proto rezignovat na svoji dosavadní funkci, avšak Středula pro to nevidí důvod. „Mé občanské povolání se jmenuje předseda Českomoravské konfederace odborových svazů. V zákonu není napsáno, že každý kandidát musí být veden v evidenci nezaměstnaných a být zbaven majetku, aby byly srovnány podmínky s ostatními. Taková formulace v zákoně není a nikdy nebude. V tom případě jen vykonávám svoji práci a není žádný důvod, který by k rezignaci vedl. Nejsem veřejná osoba, působím v soukromém subjektu a žádný střet zájmů zde není,“ vysvětlil.

Myslí si, že osloví voliče Miloše Zemana, kteří smýšlejí často levicověji? „Středula je jako potenciální kandidát na prezidenta schopen oslovit nejen voliče Miloše Zemana a voliče levicové, ale i jiných politických stran v České republice, protože nejsem politický straník a nikdy jsem nebyl. Pokud něco zastávám, tak je to přímý přístup k věcem a tomu, co dělám, věřím, že dělám správně. S touto vehemencí jsem schopen zastupovat zájmy všech skupin a oslovit většinu českých voličů,“ dodal.