„Vypadalo to, že nejoriginálnějším momentem letošního předávání státních vyznamenání bude výpadek energie a zpoždění televizního přenosu o téměř deset minut. Nakonec národ zvednul ze židle Robert Sedláček, který si troufnul přijít na Pražský hrad pro medaili v mikině, a nikdo mu v tom nezabránil,“ zkonstatoval Minařík.

Zmiňuje rozsáhlou debatu, která údajně Čechy sjednotila v kritice oblečení vyznamenaného režiséra. Objevily se v ní i silné výrazy. Minařík cituje nejmenovanou spisovatelku, která napsala: „A já jsem se k tomu Sedláčkovi původně nechtěla vyjadřovat, ale když vidim teď všude ty fotky, tak musím teď použít moje oblíbené slovní spojení. Ubohej zmrd. Možná je to moc, ale možná ne.“ Šaty zkrátka dělají člověka.

Mikina byla tím nejsympatičtějším na celém večeru

Dramaturg literárního festivalu Měsíc autorského čtení Minařík při této příležitosti vzpomíná na našeho polistopadového prezidenta. „Byl to Václav Havel, který se odlišil od světa nomenklaturních papalášů vytrvalým nošením svetrů, které po zvolení do nejvyšší funkce sice vyměnil za oblek, jistě ne s velkou potěchou; důstojnost si uchoval délkou kalhot, které se staly symbolem i v dnech krátce po jeho úmrtí,“ připomíná.

Celý text Petra Minaříka ZDE.

Robert Sedláček podle něj nemusel volit oblek.  „Na výročí vzniku republiky nebyl režisér Sedláček zvolen do ústavní funkce, ba do ní ani nekandidoval, a tak přišel na Hrad, jak chodí všude a zřejmě rád. Měla ho Hradní stráž zastavit a pod hrozbou bajonetů přinutit k převleku do lepšího?“ ptá se.

„Ta mikina Roberta Sedláčka, bez ohledu na to, jestli měl dostat medaili či neměl, byla tím nejsympatičtějším z celého večera a puritánská debata v někdejší provincii C. K. překonala humorem i desetiminutovou přestávku v úvodu celého přenosu,“ poznamenává autor glosy na blog.aktualne.cz.