Přednášku uspořádala Katedra evropské integrace. Telička na úvod několika desítkám posluchačů připomněl výrok Václava Havla, který na začátku roku 1990 vyjádřil cíl stát se součástí Evropského společenství. Tehdy však podle Teličky u nás ještě nikdo netušil, co to obnáší, jak se změní naše legislativa, jaké závazky budeme muset plnit. První vlády po převratu se totiž prý spíše soustředily na transformaci země. A kupříkladu Zemanův kabinet byl dle Teličky proevpropský jen v rétorice. "Není vůbec náhodou, že se naše politická reprezentace příliš neidentifikovala s tímto cílem. Vlak jí začal ujíždět,“ uvedl Telička, který byl hlavním vyjednavačem našeho vstupu do EU v roce 2004.
Slavili jsme, ale ministři nebyli připraveni
Problém byl prý také v tom, že naše tehdejší politická reprezentace neměla příliš zkušeností. "Někteří de facto opustili školní lavice a nastoupili do parlamentních lavic, občas to akorát prostřídali s křeslem ve vládě. Těch, kteří by třeba podnikali, museli v životě zaměstnávat lidi a vytvářet hodnoty, tolik nebylo,“ řekl dále s tím, že rozhodně u nás nebylo dostatek těch politiků, kteří by se důkladně s problematikou chodu Evropské unie seznámili. "V roce 2004 jsme sice slavili, ale měli jsme stále ministry, kteří nebyli připraveni na jednání Evropské rady. Mnozí z nich se jazykově nedomluvili,“ prohlásil Telička.
Co je horší než nečerpat?
Poté se věnoval problematice čerpání prostředků z evropských fondů, kdy je ČR často kritizována za to, že je neumí získat. "To mě na tom trápí ze všeho nejmíň. Je to sice 'luxus' a prohra prohospodařit desítky miliard korun, ale jsou to nakonec jen 'peníze'. Jsou to samozřejmě peníze, které jsme mohli investovat mimo jiné tady na Ostravsku, možná jsme mohli změnit zdejší průmysl, natáhnout zahraniční investory a třeba i zlepšit zdejší životní prostředí, infrastrukturu,“ řekl posluchačům Telička.
Ve skutečnosti podle něj máme podstatně větší potíž spočívající v tom, že se na naše členství v EU díváme pouze účetní optikou, místo toho, abychom hodnotili, co jsme v Evropské unii dosud změnili, jakou legislativu jsme navrhli či s jakou vizí jsme přišli. Pro politiky, kteří nemají politickou odvahu, vizi a schopnost řešit konkrétní problémy, je pak prý typické svalovat vinu na Evropskou unii, která je podle Teličky v tomto směru vítaným fackovacím panákem. "Nejsme sice v podpalubí, ale nejsme zemí, která by dosud zanechala výraznou stopu v Evropské unii. Nevyužili jsme příležitosti, ale není to tragédie,“ dodal a připomněl naše předsednictví v roce 2009, během kterého u nás padla vláda, což je prý bohužel jeden ze dvou momentů, který si naši partneři v Evropě pamatují. Tím druhým je satirická plastika vytvořená kontroverzním českým umělcem Davidem Černým s názvem Entropa, kterou ale úředníci k překvapení Teličky celkem přijali.
Následně hovořil o potřebě obnovení důvěry v EU. V této souvislosti připomněl naši nízkou volební účast (18, 2%) v loňských evropských volbách. Zmínil i nižší množství investic v důsledku finanční krize. Investoři peníze však dle jeho slov mají, ovšem drží je v bankách, protože nemají důvěru investovat.
Víc byrokracie vytváří členské státy
Telička je přesvědčený, že Evropská unie potřebuje strukturální reformy. V tomto kontextu zmínil takzvaný Junckerův balíček, jehož hlavní částí je vytvoření Evropského fondu pro strategické investice. Jak dále uvedl, země by měly mít možnost čerpat ze soukromých zdrojů pod podmínkou strukturálních reforem. Dále je prý potřeba dotvořit vnitřní trh. "Doprava není zcela liberalizovaná, trhy nejsou integrované. Zkuste dnes naložit uhlí v Ostravě a dojet s ním do přístavu v Rize jedním vlakem,“ uvedl. Pak připomněl i tolik kritizovanou evropskou byrokracii. Telička je zastáncem snižování administrativní zátěže. "Moje zkušenost ale je, že podstatně více byrokracie vytváří členské státy v momentě, kdy se přebírá legislativa,“ dodal Telička, který je i místopředsedou skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu.
Náš problém není Rus, ale Kreml, Putin…
Řeč byla také o ukrajinské krizi. EU podle Teličky musí změnit politiku vůči Rusku. Je potřeba přijmout soubor rozhodných opatření, nikoliv zavádět stále nové sankce v reakci na postup Ruska či separatistů. Poslanec Evropského parlamentu se vyjádřil i k vraždě někdejšího ruského vicepremiéra a Putinova kritika Borise Němcova. "Tipoval bych, že to nebyl obyčejný kriminální čin. Viděli jsme pak demonstraci po jeho zavraždění. Podle policie tam bylo 16 tisíc lidí, podle organizátorů 50 – 70 tisíc lidí. Další desetitisíce asi nenašly odvahu tam jít, ale přemýšlejí stejně. Jsou mezi nimi studenti, vědci, solidní malí a střední podnikatelé. Náš problém není každý Rus, náš problém je Kreml, Putin, tamní establishment, jejich bezpečnostní strategie, kterou jsme bohužel před několika lety nepostřehli,“ řekl dále Telička.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Petr Kupka