Daniel Kroupa hned v úvodu připomněl slova zakladatele našeho státu T. G. Masaryka. Zdůraznil, že Masarykovým programem byla humanita a potřeba se v Evropě spojovat. „Naše samostatnost nestojí na tom, že bychom se nepřátelsky stavěli vůči jiným národům. V roce 1932 Masaryk zdůrazňoval potřebu federalizace Evropy a v roce 1933 varoval, že když k té federalizaci nedojde, tak se ženeme do další světové války,“ upozornil Kroupa.

Moravec poté vytáhl průzkum, podle kterého Evropské unii důvěřuje v Česku jen 36 procent lidí, zatímco 55 procent dotázaných jí nedůvěřuje.

„Já si myslím, že je to výsledek propagandy posledních dvaceti let,“ okomentoval to Kroupa s dovětkem, že prezident Miloš Zeman se sice staví do pozice eurofederalisty, ale praktickými kroky směřuje mimo EU, do Ruska a do Číny, Jeho předchůdce Václav Klaus kritizoval už samotný fakt, že dnešní EU existuje.

Pánové Suk a Oliva dali Kroupovi za pravdu. Oliva konstatoval, že čeští občané mají často pocit, že se naši politici málo prosazují. „Občané pak mají pocit, že český hlas není v EU tolik slyšet,“ upozornil jazykovědec.

V tu chvíli se znovu ozval Kroupa. „Václav Havel měl co říci a jeho slova se v EU citují dodnes. Když nemáte co říci, tak si vás nevšímají,“ konstatoval filozof.

Moravec poté připomněl slova Václava Havla, který nejednou kritizoval „čecháčkovství“, to jest jakousi malost, jakýsi pocit, že co se děje za našimi hranicemi, se nás netýká.

Suk však Havlova slova s odstupem času poněkud usměrňoval. „Já bych byl velmi opatrný při používání pojmu čecháčkovství, protože on ho velmi často používal Emanuel Moravec,“ připomněl Suk slova jednoho z největších českých kolaborantů s nacistickým Německem.

Pánové se shodli také na tom, že v roce 1968 byla naše vlast okupována vojsky Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. Byli jsme okupováni, ať už si o tom kupříkladu místopředseda KSČM Grospič myslí cokoliv. Ten prohlásil, že československé oběti roku 1968 byly většinou oběti autonehod.

Suk dal najevo, že se zlobí nejen na Grospiče, ale také na lidi, kteří v loňském roce vyhazovali věnce prezidenta republiky Miloše Zemana a dalších politiků do koše. Věnce byly položeny na Národní třídě u příležitosti oslav 29. výročí sametové revoluce. „Můžu si o tom člověku myslet co chci, ale musím ctít, že je to jednou zvolený představitel tohoto státu,“ zdůraznil historik.

„Tu neschopnost k diskusi tady viděl už Masaryk,“ upozornil Suk. „My každý od nátury jsme papeženci. Každý je neomylný. A právě proto je nutná  Je nutná výchova k tomu, respektovat jeden druhého, a nemyslet, že my jediní máme pravdu,“ citoval zakladatele tohoto státu historik.

Oliva upozornil, že nesmyslné výkřiky, které se dnes ozývají na sociálních sítích, se v naší společnosti ozývaly vždy, třeba v hospodách čtvrté cenové skupiny. Dnes se jen díky sociálním sítím tyto výkřiky více šíří. Posléze dodal, že bychom se měli učit diskutovat už na základních školách.

„Jenomže veřejně diskutovat o tématu, u něhož neznám základní fakta, je potom těžké,“ ozval se v tu chvíli Suk.

Kroupa v závěru varoval, že dnes žijeme v globalizovaném světě, ve kterém se nás týká to, co dělají Američané, Číňané a další mocnosti. A my jako český národ můžeme přežít jen v rámci EU.

„Jsou to balvany, které se na nás valí. My máme šanci ochránit naši identitu jedině jako schopná součást Evropské unie, která je tím světovým hráčem,“ upozornil Kroupa.