Na stranu senátorů se však kromě především pravicových poslanců v posledních dnech přidaly všechny podnikatelské asociace a sdružení živnostníků, kteří posílají do Sněmovny jasný vzkaz: „Nenechte se zastrašit hrstkou umělců a zastavte duplicitní placení autorských poplatků.“ A stejně bouřlivou diskusi hodnotí také stovky živnostníků, kteří se nejen podepisují pod petici, ale také zaplavují sociální sítě a internetové diskuse svými negativními zkušenostmi s OSA a dalšími kolektivními správci autorských práv.

„Sazby požadované kolektivními správci jsou přemrštěné. Roční výše poplatků, které musejí hoteliér nebo hospodský zaplatit kolektivním správcům, je vyšší než pořizovací cena přístroje,“ přináší jasné srovnání Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR.

„Fakt, že živnostníci musí platit autorské poplatky v případě, že využívají rádio nebo televizi ve svých provozovnách pouze jako kulisu, považuje hlavní zástupce nejširšího podnikatelského segmentu v ČR za přežitý. S ohledem na vývoj nových technologií umožňující šíření autorských děl na internetu je podle AMSP ČR nepřiměřené trvat na zpoplatnění šíření děl prostřednictvím rádií a televize, neboť hlavní příjmy umělců začínají plynout ze spolupráce s YouTube a poskytovali aplikací pro přehrávání multimediálních souborů (např. iTunes či Spotify), popř. tradičně z koncertů. AMSP ČR opírá svůj požadavek o řadu evropských judikatur, a to jak s ohledem na hledisko hospodářského využití zprostředkovaného díla, tak z hlediska vnímání veřejnosti," píší ve svém apelu na poslance zástupci Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

„Lidé nevybírají konkrétní služby hotelů, kadeřníků, obchodníků z toho důvodu, že si zde mohou poslechnout rozhlas, ale vyhledávají konkrétní službu, případně konkrétního zaměstnance, který jim tuto službu poskytne. Autorské poplatky jsou v tomto případě vybírány v podstatě dvakrát. Jednou od samotných vysílatelů, respektive rozhlasových a televizních stanic, a podruhé ještě od každého, kdo si do své provozovny umístí rozhlasový nebo televizní přijímač,“ dodal Stárek, jehož asociace vyzvala poslance k podpoře senátní verze novely autorského zákona.

A nebyl sám. Již před časem ke stejnému kroku vyzvala poslance také Hospodářská komora, která zastřešuje 116 asociací, svazů, klastrů a řemeslných cechů. „Hospodářská komora dlouhodobě kritizuje zejména netransparentnost určování výše poplatků kolektivních správců, za pomoci nejasných a neobjektivních kritérií pro určení výše poplatků. Kritizováno je dlouhodobě i navyšování poplatků bez objektivních a racionálních důvodů. Za naprosto nedostatečný je považován i prostor pro vyjednávání výše poplatků. Výhrady zaznívají i vůči M inisterstvu kultury s tím, že neplní efektivně či zcela rezignovalo na svou funkci dohledového orgánu nad kolektivními správci,“ uvedl Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR.

Na stranu senátorů a podnikatelů se ve čtvrtek přidali také představitelé místní samosprávy. Senátní úpravy autorského zákona podpořilo např. Sdružení místních samospráv. „Jsme přesvědčeni, že autorské právo by mělo sledovat vyváženost zájmů jak mezi nositeli práv, tak uživateli předmětů ochrany a také zaručovat přístup veřejnosti ke kulturnímu dědictví. Pokud právo nepřiměřeným způsobem nesleduje vyváženost v těchto zájmech, je taková situace dlouhodobě neudržitelná a projeví se v nesouhlasu podstatné většiny společnosti akceptovat takto vychýlenou právní úpravu,“ uvedl Jan Sedláček, místopředseda Sdružení místních samospráv ČR.

Senátoři upozornili především na to, že už mezinárodní právo, které upravuje ochranu duševního vlastnictví, zohledňuje hospodářský význam užívání autorsky chráněného díla. A právě v případech, kdy šíření autorského díla nemá hospodářský význam např. pro majitele kadeřnictví, neměly by OSA a další organizace nárokovat úhradu autorských poplatků.

„Do baru lidé chodí většinou popíjet a popovídat si. To, jestli v provozovně hraje hudba, nemá na počet vypitých nápojů ani velikost tržeb žádný vliv. Nikdy se nikomu nepodařilo dokázat, že by hrající hudba zvyšovala konzumaci,“ vysvětlil Pavel Hlinka, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, který zároveň apeloval na páteční hlasování v Poslanecké sněmovně.

„Placení autorských poplatků za televize a rádia v provozovnách živnostníků je důsledkem stupňujícího tlaku ‚výběrčích poplatků‘, jejichž řady se stále rozšiřují. Proto žádáme poslance, aby konečně pomohli živnostníkům a podpořili senátní verzi novely autorského zákona,“ přidal se Bedřich Danda, místopředseda Sdružení podnikatelů a živnostníků České republiky. Obdobně reagoval také Pavel Havlíček, předseda Asociace živnostníků. „Děkujeme senátorům, že se konečně postavili za živnostníky. Věříme, že se konečně podaří prosadit nějakou úlevu, třeba alespoň ve formě autorských poplatků,“ uvedl.

Senátor Ivo Valenta, který byl iniciátorem změn autorského zákona, jež jednomyslně podpořilo 56 senátorů, zároveň upozorňuje na to, že s ochranou duševního vlastnictví se v poslední době doslova roztrhl pytel. A demonstruje to na několika konkrétních příkladech. „Když si živnostník koupí do své kavárny kávovar, automaticky předpokládá, že její výrobce vypořádal všechna autorská práva, která s ním souvisejí. Protože přece také na kávovaru se bez pochyb podílela řada ‚autorů‘, kteří navrhovali jeho podobu nebo funkce. Stejně to platí v případě nábytku, skelniček, hrníčků, ale třeba i obrazů, které jsou pověšeny v kavárně a jistě dotvářejí atmosféru takového podniku,“ řekl senátor Valenta a dodal: „Dokážete si představit tu absurdní situaci, kdyby tyto ‚autory‘ rázem začala zastupovat nějaká vymahačská organizace, která by se oháněla ochrannou duševního vlastnictví a chtěla po kavárníkovi dva tisíce za kávovar, osm set za nábytek, tři a půl tisíce za skleničky a hrníčky a rovných pět tisíc za pověšené obrazy. Vždyť jde o veřejně přístupné místo a kavárník používá ke svému podnikání autorská díla. Ano, až do takových absurdit může zajít ochrana autorských práv, o které se především v posledních dnech začalo velmi bouřlivě diskutovat,“ doplnil senátor Valenta, který zároveň upozornil, že na základě mezinárodních judikátů se už formuje „ochranářská organizace“, která chce vybírat autorské poplatky z každého grafického rozhraní. „Tedy ze všech monitorů a obrazovek, na které se dívá veřejnost např. v odbavovacích halách, autobusových nádražích, informačních centrech, veřejně přístupných kancelářích, výstavách apod.,“ dodal Valenta.