Kmoníček uvádí, že svět ví jen velmi málo o skutečném fungování rozhodovacích mechanismů blízkovýchodního království. I proto prý můžeme jenom spekulovat, co stálo za rozhodnutím Rijádu radikálně snížit světové ceny ropy. Co je však prý jasné, je to, že jejich nečekanou obětí se stal ruský prezident Vladimir Putin. „Dramatický propad světových cen ropy rozházel ruské finanční zásoby z minulých let podstatně více než celé kombinované evropsko-americké sankce postkrymského období,“ říká Kmoníček s tím, že hodnota rublu klesla téměř o polovinu, v důsledku čehož najednou neměl nikdo zájem o anexi Doněcku či Luhansku.

Kmoníček nicméně odhaduje, že by v následujících letech mohlo dojít ke sbližování těchto dvou zemí. Základ příštího porozumění mezi saúdským králem a Vladimirem Putinem by dle něj mohl spočívat v cenách ropy. Letos se prý pohybuje její cena kolem 58 dolarů za barel, přičemž Saúdové již prý zjistili, že aby si na svoje útraty nemuseli znovu půjčovat, potřebují zvednout cenu za barel na 105 dolarů. Ruský rozpočet počítá s téměř totožnou částkou 104 dolarů za barel.

Za první vlaštovku v saúdsko-ruském sbližování považuje exdiplomat čerstvé oznámení saúdského investičního fondu PIF, který prý jen za příštích pět let hodlá investovat do Ruské federace zatím 10 miliard dolarů. „To může mít vliv třeba i na syrský konflikt. Saúdům se nelíbí alavitsko-šíitský syrský prezident Asad, za kterým čichají íránský vliv, a vědí, že podpora Ruska je pro něj podstatná,“ odhaduje Kmoníček.

Ani Česká republika si v Saúdské Arábii nevede vůbec špatně. Dle Kmoníčka tam zažívá nejlepší i nejobtížnější období. Poprvé v historii vzájemná hodnota obchodu přesahuje půl miliardy ročně, což nás prý v Rijádu katapultovalo do úplně jiné ligy. Poprvé tam tak jsme údajně obětí konkurenčních zápasů o kontrakty, Saúdové začali sledovat naše tiskoviny a poprvé je prý nutné zapátrat, jestli v Rijádu náhodou nerozhodli něco, co přímo ovlivní českou ekonomiku.