V příslušném článku Ústavy nyní stojí, že „stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství“. Poslanci KDU-ČSL jej chtějí doplnit tak, že by zněl, že "stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů, zejména vodních zdrojů a půdy, a ochranu přírodního bohatství“.

K přírodním zdrojům, o jejichž šetrné využívání by měl stát podle současného znění Ústavy dbát, voda i půda patří a jejich zdůraznění je proto nadbytečné, napsali vládní legislativci do předběžného stanoviska kabinetu. „Navrhované doplnění Ústavy je beze změn jednotlivých zákonů upravujících nakládání s vodou a půdou pouhou proklamací bez reálných dopadů,“ stojí v materiálu.

Vláda připomene, že schválila minulý týden novelu vodního zákona, jejímž cílem je ochrana před suchem a nedostatkem vody a která zakotvuje nové právní nástroje k ochraně vody a vodních zdrojů. Poukáže rovněž na spolupráci ministerstev zemědělství a životního prostředí a Univerzity Karlovy za účelem začlenit do právního řádu co možná nejúčinnější způsoby ochrany vody.

Ústavní novelu k ochraně vody a nerostného bohatství předložila nedávno KSČM, která kabinet ANO a ČSSD ve Sněmovně toleruje. Vláda k ní zaujala záporné stanovisko, neboť podle ní praktické zvýšení ochrany vody a přírodních zdrojů nepřináší, vedla by ale k odpovědnosti státu například za povodně a také k podstatné změně ve vlastnických poměrech. Hnutí ANO navzdory tomu uvažuje o tom, že komunistickou předlohu v souvislosti s toleranční dohodou mezi ANO a KSČM v úvodním sněmovním kole podpoří, aby se dostala k posouzení do výborů.

Ve Sněmovně je nově i návrh opozičního hnutí STAN, jenž by v ústavní Listině základních práv a svobod zakotvil právo obyvatel na pitnou vodu. Zásobování vodou by podle předlohy zajišťovaly obce na neziskovém principu.