Zprávy o válce s islámským fundamentalismem Evropany provázejí už od počátku třetího tisíciletí, počínaje 11. zářím 2001. Nejprve z Afghánistánu, pak z Iráku. Bohužel, zdá se, že po porážce Islámského státu se z pouští Blízkého východu a Afriky pomalu stěhuje do ulic evropských velkoměst, píše Bašta.

„Protože vlády postižených zemí EU (naposledy Francie a Rakousko) na to musejí reagovat, obávám se, že boj s islámským terorismem se stane běžnou součástí našich životů v nastupující třetí dekádě,“ pokračuje s tím, že zásadní rozdíl proti minulosti i současnosti bude v tom, že informace o něm se přesunou z rubriky zpravodajství ze zahraničí do zpráv z domova.

Měli bychom si uvědomit včas, že nebudeme bojovat s islamismem, ale s islámem. „Islám je totiž jen jeden. Naposledy to pronesl turecký prezident Erdogan, ale před ním to napsal francouzský historik a religionista Jean-Paul Roux: „Nepředstavovat si, že existuje dvojí islám – jeden otevřený, mírumilovný, osvícený, tolerantní, moderní; druhý uzavřený, bojovný, fanatický, tmářský, archaický. Existuje jen jeden, ale s mnoha tvářemi.“

Ve třetím tisíciletí část odborníků a politiků považuje za hlavní problém soužití postkřesťanské Evropy s islámem, působení radikálních imámů, a hodlá to změnit. Naposledy se k tomu vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron, že hodlá vyškolit „republikánské imámy“. Autoři toho plánu zapomněli na to, že muslimské duchovní nikdo zvenčí nedosazuje, ty si náboženská obec volí. Případně odvolává, pokud jejich názory nesouznějí s většinovým míněním věřících (nedávno jsme to mohli sledovat v pražské muslimské komunitě). „Proto působení fundamentalistických duchovních není příčinou, ale důsledkem celkové radikalizace evropských muslimů,“ podotýká Bašta.

Válka civilizací začíná: „Současná pandemie koronaviru a omezení, která ji doprovázejí, vnášejí do společnosti nebezpečně vysokou míru frustrace, která se bude v následující hospodářské krizi dále zvyšovat. Připočtu-li k tomu pokračující masovou muslimskou migraci do Evropské unie, pravděpodobnost, že válka civilizací se z pouští a hor Asie a Afriky přenese v začínající třetí dekádě nového tisíciletí do našich ulic, se stala nepříjemně aktuální,“ uzavírá Bašta svůj komentář.