Jourová se věnovala polské justiční reformě. „Mám veliké obavy, že parametry právního státu berou za své,“ okomentovala polskou justiční reformu dáma s důrazem na to, že disciplinární řízení, která má být možné vést se soudci, fakticky povedou k omezení jejich nezávislosti. Jak Evropská komise, tak Evropský soudní dvůr či Rada Evropy hledí na změny v polské justici s opravdu velkými obavami.

Současně uznala, že každý stát má právo dělat reformy justice. „Ale nerozumím tomu, jak daleko ta reforma měla dojít,“ zopakovala v trochu jiné podobě svou výhradu s tím, že ona reforma překračuje hranice nutné pro zachování právního státu.

Evropa podle ní potřebuje silné Polsko a stejně tak Polsko potřebuje EU. Stejně tak ale Polsko potřebuje nezávislé soudy a Jourová přiznala, že toto nedokáže zajistit. „Já samozřejmě nemohu zajistit bezpečnost polským soudcům, to je věc polského státu,“ konstatovala Jourová.

Existuje prý možnost, že pokud Polsko nezmění svůj přístup, přijde trest, trest v podobě svázání evropských dotací s povinností dodržování hodnot právního státu. „To je starší věc. Velmi vážně se o tom jedná. Je po tom poptávka mezi státy, které jsou čistými plátci do unijního rozpočtu, jež chtějí mít určitou pojistku,“ prozradila Jourová.

Ale když byla Jourová na návštěvě Polska, nezůstala jen u kritiky. Nabídla vládě ve Varšavě také pomoc, a to proti ruské kampani, která Polsko osočuje z podílu na odstartování druhé světové války. „To je trestuhodná záležitost, kde jsem nabídla pomoc, protože jsem zodpovědná za boj proti dezinformacím.“  

V závěru rozhovoru věnovala pozornost brexitu. S Velkou Británií by prý ráda udržela co nejlepší partnerství v oblasti bezpečnosti i v oblasti spolupráce institucí.

Nakonec konstatovala, že se EU z brexitu poučila. „Myslím si, že zrovna v mém portfoliu je řada věcí, které odrážejí zkušenost brexitu. Lidé si stěžovali, že mají málo možnost pozvednout hlas a vyjádřit se k některým věcem, tak na tom pracuji. A myslím si, že budeme pracovat i na posílení evropské demokracie, aby se občané necítili být příliš daleko od toho rozhodovacího procesu.“