Podle Bělobrádka bylo jednoznačným důvodem útoků vyvolat strach. „Vyvolat nejistotu, vyvolat pocit bezradnosti, vyvolat vnitřní chaos a také vyprovokovat Evropany k tomu, aby co nejvíce začali zaměňovat každého uprchlíka za islámského teroristu,“ uvedl Bělobrádek s tím, že vybudit v Evropanech pocit strachu se Islámskému státu podařilo už tím, že dal na internet řadu fotek a videí, která dokládají hrůzy, které dělají. „Oni je na internet nedávají jen tak pro nic za nic. Tato kampaň je cílená, je to kybernetická válka, která má destabilizovat Evropu jako celek,“ domnívá se předseda KDU-ČSL.

Také Schwarzenberg si myslí, že motivem útočníků je šířit strach. „IS využil lidi, které má ve Francii, k protiútoku poté, co Francie zaútočila svými letadly také proti IS a také letadlová loď Charles de Gaulle se zapojila do bojů,“ uvedl šéf „topky“ s tím, že nesmíme zapomenout, že islamisté mají ve Francii velice vhodné zázemí. „Neboť tam existuje menšina především ze severní Afriky, už po desetiletí. Z doby, kdy Alžírsko patřilo ještě k Francii. Tito lidé bohužel byli umístěni na předměstí, jsou mezi nimi nezaměstnanost a velká frustrace, což je plodná půda pro teroristy,“ vysvětlil Schwarzenberg, proč se tito lidé dali do služeb IS, který má ve Francii své agenty.

Bez přičinění Američanů by IS nemohl vůbec vzniknout

Ransdorf upozornil, že to, co se stalo v Paříži, nemůžeme oddělovat od destabilizace Blízkého východu, kterou uskutečnili Američané a jejich spojenci. „A Američané by se za to měli světu omluvit, za tuto destabilizaci, kterou udělali,“ uvedl europoslanec s tím, že právě Američané tak vytvořili podmínky pro vzestup islamistů. „Koneckonců s islamisty kooperovali, hráli s nimi velice podivné hry a Islámský stát by bez jejich přičinění prostě vůbec nemohl vzniknout,“ doplnil.

Na otázku, jaké hodnoty by měla Evropa bránit, levicový politik uvedl, že by měla především bránit lidskou důstojnost. „To je podstata naší civilizace. Racionalismus, humanismus. A samozřejmě nemůžeme si myslet, že budeme vyvážet demokracii tam, kde pro ni nejsou předpoklady. Demokracie má dva základní pilíře. Je to právní stát a občanská společnost. Občanská společnost není možná bez principů vzájemného uznání. A to je právě věc, se kterou je islám na štíru. Islám a evropská civilizace jsou absolutně neslučitelné,“ dodal Ransdorf.

I mezi muslimskými státy jsou státy rozumné

Podle Schwarzenberga má Evropa obhajovat svobodu, demokracii a právní stát. „To jsou základní hodnoty, ty musíme bránit,“ prohlásil politik mnohdy přezdívaný „kníže“. Podle jeho názoru jsou ale i mezi muslimskými státy státy rozumné. I s nimi bychom se podle šéfa TOP 09 měli spojit proti extremistům, kteří hlásají nenávist.

Podle Bělobrádka by každý, kdo k nám přichází, měl být „naprosto ztotožněn s našimi hodnotami“. Ke svým předřečníkům doplnil, že Evropa by měla hájit rovnost před zákonem, rovnost náboženství, rovnost pohlaví a svobodu slova.

Evropa zapomněla, že je nutné kvůli dětem obětovat své pohodlí

Podle šéfa lidovců je Evropa nyní v horší situaci, než která byla před několika desítkami let. „Protože Evropa už není křesťanská, je postkřesťanská. Na některých hodnotách se neshodneme. To je špatně,“ posteskl si. Vadí mu, že je velmi módní relativizovat veškeré hodnoty mravní a hodnoty, na kterých stojí naše civilizace. „Že je tady radikální liberální názor, že je tady bráno za bernou minci, že každý si může myslet, co chce, a dělat, co chce, že tu nejsou žádné mantinely, to, myslím, že není správné,“ vysvětlil s tím, že právě to je slabost Evropy. „Evropa je slabá proto, že se rozmělnily tyto elementární axiomy, které držely pohromadě celou EU. A ty hodnoty, o kterých jsem hovořil, by měly být doplněny ještě hodnotami, z nichž naše civilizace vyrostla. Zde je třeba zdůraznit, že je to třeba lidská důstojnost, že je to také solidarita, že je to také ochota oběti. Evropa totiž zapomněla, že ochota obětovat se je základní hodnotou lidského života. Že obětovat svůj život, své pohodlí, svůj komfort, svou životní úroveň je nutné vůči dětem. I vůči svým rodičům, o které je třeba se starat,“ dodal Pavel Bělobrádek.