„Jsem teď v přístavním městě Stavangeru. Jde o centrum norského ropného a plynárenského průmyslu. Tady začal v šedesátých letech norský boom, kdy z obrovských zásob Norsko zbohatlo,“ popisuje bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, který v těchto dnech cestuje po Skandinávii. „Velmi zajímavé a poučné je, že i když ze začátku Norové neměli technologii na dobývání ropy z mořských ložisek, měli kontrolu nad celým ropným průmyslem. Ano, pozvali zahraniční firmy, ale kontrolu měl a má norský stát. Vytvořili obrovský fond a celých padesát let bohatství, které Norové z ropy a zemního plynu čerpají, z převážné většiny zůstává v Norsku,“ popisuje a poukazuje na zásadní rozdíl ve srovnání s Českou republikou. „U nás se po roce 1989 všechno zprivatizovalo, i těžba nerostných surovin. I voda. Norové byli mnohem chytřejší. Bohatství, které jim osud a příroda nabídly, používají ve svůj prospěch. To je jeden z hlavních důvodů, proč jsou Norové jedním z nejbohatších národů na světě. Pro Českou republiku měli být od začátku vzorem. Když provádět privatizaci, tak způsobem, aby stát měl kontrolu. Když přejdeme k dnešní energetické krizi, část našeho problému způsobilo, že stát ztratil kontrolu nad těžbou a přenosovými sítěmi,“ vysvětlil.      

Podmínky vyhlášení plynové nouze? „Dobrý kompromis.“

V těchto dnech se ministři zemí EU dohodli na formě případných úsporných opatření. Pokud Rusko zásadně omezí dodávky plynu do Evropy, členské státy budou moci vyhlásit stav „plynové nouze“. „Maximum, čeho bylo možné dosáhnout. Dobrý kompromis,“ komentuje aktuální jednání Rouček. „Je v zájmu všech s plynem šetřit. Deset nebo patnáct procent je reálné číslo. Koneckonců i u nás spotřeba za uplynulé měsíce klesla o patnáct procent. Bohužel patříme mezi státy, kde je riziko větší společně se Slovenskem, Maďarskem, Rakouskem nebo Německem. Země jako Nizozemsko, Belgie nebo Dánsko problém nemají,“ dodává.  

Některé státy EU dostanou výjimku, protože nejsou na plynu z Ruska závislé. Pokud někdo solidární nebude, sankcí se obávat nemusí. „Hovořil o tom i španělský premiér, že Španělsko bude schopné některé lodě se zkapalněným plynem přeorientovat do Evropy. Španělsko a Portugalsko také nejsou napojeny na plynovody dál do Evropy. Princip solidarity se potvrdil. Ano, některé, např. ostrovní státy mají výjimku,“ popsal Rouček. Nepochopitelný je podle něj spíš postup Maďarska. „Mají zásobníky naplněné asi z pětačtyřiceti procent, u nás již máme zásobníky naplněné na osmdesát procent. Viktor Orbán se příliš vázal na Rusko a nyní zjišťuje, že Rusko neplní závazky, a zoufale poslal ministra zahraničí do Moskvy. Kreml toho propagandisticky využil. Hlasování Maďarska je truc vůči Evropské unii a maďarskou situaci neřeší,“ dodal.

Názory o tom, že právě Orbán je tím, kdo správně na krizi reaguje, Rouček odmítá. „Populistické a hlavně neinformované řeči. Maďarsko má na jedné straně svalnaté řeči, na druhé straně i zastropování cen Orbán krok za krokem ruší, protože na to maďarský stát nemá, aby mohl ceny subvencovat,“ uvedl Rouček. „Maďarsku se prohlubuje deficit státního rozpočtu. Maďarsko nemá finanční rezervu jako Česká republika. Česká národní banka drží kurz koruny uměle nad vodou. Maďarsko si to nemůže dovolit a padá hodnota forintu. Zvyšuje se inflace a během několika měsíců uvidíme, že Maďaři budou mít vyšší inflaci než my a navíc za cenu dalšího zadlužování a snižování životní úrovně Maďarů,“ dodal.      

„Sovětský svaz byl více vypočitatelný než Putinovo Rusko.“

V souvislosti s dodáváním plynu například ze Španělska ovšem zaznívá kritika, že mimo jiné i tento stát čerpá suroviny od autoritářských režimů. Cílem Evropy přitom je právě odpoutání od diktátorských autorit. „Když se podíváme na to, odkud bereme ropu, nebo v případě Španělska, odkud bere zemní plyn, jde o autoritářské státy. Nikdo si nedělá iluze o tom, že např. Saúdská Arábie, Kuvajt nebo Katar jsou vzorové demokracie. Nejsou. Jen taková je realita uplynulých padesáti let. Rozdíl mezi Alžírskem a Putinovým Ruskem je, že Alžírsko nikoho nenapadá. Nezačalo žádnou válku na rozdíl od Putinova Ruska. Tato válka se dá srovnat snad jen s napadením Československa hitlerovským Německem. Nemůžeme k agresi mlčet. Musíme reagovat. Nikdo do války jít nechce a reakcí je embargo,“ vysvětlil Rouček.