I z důvodu, že je to těžko naplnitelné přání, je třeba být citlivý ve chvílích, kdy zaznívají první pokusy o omezení naší svobody. „Vždy je třeba mít dost představivosti, že ten nejhorší scénář, který nám vytane v mysli, se může stát,“ dodal Tabery.

A zamýšlí se nad tím, co je vlastně politická korektnost a co se v této zemi nesmí říkat. „Soud nedávno rozhodl, že komunistka Marta Semelová může prohlásit, že Milada Horáková se před popravou přiznala ke svým činům dobrovolně. I když to není pravda. Soud nedávno rozhodl, že Miloš Zeman může říkat, že Ferdinand Peroutka byl fascinován nacismem. I když to nebyla pravda. Soudy správně konstatovaly, že každý má právo na interpretaci dějin a je na společnosti, aby dokázala pravdu obhájit. Stejně tak je to s dalšími tématy – uprchlíci, Evropská unie či Spojené státy… Cokoli vás napadne, vše je kritizováno bez jakýchkoli hranic,“ dodává se slovy, že politická korektnost u nás zkrátka nevládne, i když se tvrdí opak. V té souvislosti také zmiňuje dnešní návrh jedněch z největších kritiků politické korektnosti u nás, kteří chtějí uzákonit, že za hanobení prezidenta půjde člověk na rok do vězení.

„Takže ne, nechci svět podle svého, stejně jako ho nechtěl Josef Čapek, a to už proto, že bych se za chvíli nudil. Baví mě svět ve své nedokonalosti, mám raději křivé rohy starých domů než ostré hrany paneláků,“ zmiňuje se slovy, že jeho svět je světem, za který může cítit spoluzodpovědnost, protože mu nikdo nebere právo být aktivní.

„Netoužím po tom, aby někdo žil podle mě, ale stejně tak ani náhodou nehodlám žít podle někoho jiného. Nebudu své názory měnit jenom proto, že si někdo myslí, že když se světem žene vítězná revoluce, která je mu názorově blízká, musejí se všichni přizpůsobit,“ uzavřel.