Agentura Bloomberg upozorňuje, že Německo v dnešní ekonomické a energetické krizi čelí velkému problému. Země, která je považována za průmyslové srdce Evropy, může v důsledku výrazného růstu cen energií čelit odlivu průmyslových kapacit do jiných zemí.

„Výrobci německých automobilových součástek, chemikálií a oceli se snaží absorbovat ceny energie, které téměř každý den stoupají na nová maxima. Ceny elektřiny a plynu v Německu se během pouhých dvou měsíců více než zdvojnásobily a ceny elektřiny na rok dopředu, které jsou pro celý kontinent referenčním ukazatelem, se vyšplhaly nad 540 eur (755 dolarů) za megawatthodinu. Před dvěma lety to bylo 40 eur," připomněla agentura Bloomberg, od které zprávu převzal také server The Straits Times.

Ralf Stoffels, výkonný ředitel společnosti BIW Isolierstoffe, výrobce silikonových dílů pro automobilový a letecký průmysl a spotřebiče, prohlásil, že nárůst cen energií je v Německu výraznější, než v jiných zemích, v čemž spatřuje velký problém..

• Další informace naleznete zde

Podle agentury Bloomberg německá ekonomika naráží na přílišnou závislost na ruském plynu.

„Nyní jsou ceny svědky ještě trvalejšího nárůstu, který stlačuje tlak. Cena evropského plynu na příští měsíc se ve čtvrtek (18. srpna) ustálila na rekordní úrovni 241 eur za megawatthodinu, což je přibližně 11krát více, než je v tomto ročním období obvyklé,“ upozornila agentura Bloomberg.

Německo se sice snaží najít alternativní zdroje energie, ale závislost na ruském plynu je prý tak vysoká, že tuto situaci nelze vyřešit rychle, což v konečném důsledku znamená, že se v prvních šesti měsících letošního roku zvýšil objem dovozu chemických látek oproti stejnému období loňského roku přibližně o 27 %. Současně došlo k poklesu chemické výroby, přičemž v červnu se produkce oproti prosinci snížila téměř o 8 %. Upozornila na to poradenská společnost Oxford Economics.

Výrobci mědi, cukrovarníci, skláři. To jsou další podnikatelé, na které plynová krize vyvolaná Ruskem dopadá podobně tvrdě jako na chemický průmysl.