„Dívám se dozadu a myslím, že to budu muset v sobě ještě celé probrat,“ odpověděla na otázku, jaké v sobě nosí pocity po dvaceti letech v Parlamentu. Jako pozitivní hodnotí to, že potkala mnoho vynikajících lidí z různých oborů. Současně připouští, že zažila i bolestivější fáze, a to především v posledních letech. „V těch prvních deseti letech převažovaly celkem běžné zážitky. Někdy se politika vyvíjela lépe, jindy hůře. Dohromady to mělo normální ráz, protože jsme byli standardní parlamentní demokracií,“ hodnotí Němcová. Zvrat vidí Němcová v roce 2009, následně v roce 2013. Druhý jmenovaný pak přinesl milník, se kterým si společnost až doteď neví rady. Podle ní není jasné, kdo celou akci spustil a kdo stál v pozadí.

Připomíná především celkový úpadek demokratických poměrů. „A hlavně to, že se zčista jasna podařilo na naší politické mapě zdecimovat pravici,“ uvádí Němcová. Dnes se podle ní daří ještě „dorazit“ levici, zatímco pravice znovu nabírá dech. „Mám za to, že během té druhé poloviny mého poslaneckého období došlo k útoku na samotné demokratické zřízení v naší zemi,“ hodnotí dále Němcová. Podle ní za tím stojí nástup nových politických sil, které nereflektují ústavu demokratického státu. Navíc tyto síly našly oporu u hlavy státu. „Je to Andrej Babiš, Tomio Okamura a nesmíme zapomínat na komunisty. Vidíme, jak zase zvedají hlavy a s neobyčejnou arogancí se derou k moci. Je to stále ta samá komunistická strana, která tu kdysi vládla a která představuje značné riziko pro demokracii i dnes,“ upozorňuje Němcová.

Němcová částečně připouští, že pravice před rokem 2013 udělala mnoho chyb. Podle ní řada voličů odešla proto, že s jejich politikou nesouhlasila. Když ale přirovnává situaci k dnešní době, podle ní je současný stav mnohem horší. „Máme trestně stíhaného premiéra, který je neustále ve zjevném střetu zájmů a navíc je vedený jako agent Státní bezpečnosti,“ vyjmenovává. Podle ní se to nedá porovnávat s někdejšími politickými poměry. „Měli jsme tu dříve ministry, kteří se ocitali v různém podezření. Ale oni ihned odstupovali. Třeba i do tří dnů poté, co to média otevřela,“ varuje a připomíná jména Martina Kocourka, ministra Drobného nebo Stanislava Grosse, kterému to trvalo déle, ale přesto odešel. „Představte si, že by se zjistilo, že byl Mirek Topolánek v StB anebo že je Petr Nečas obviněný, že zneužil evropské dotace. Veřejnost by je okamžitě smetla,“ varuje znovu Němcová s tím, že měřítko přijatelnosti se posunulo hodně daleko.

Podle ní v tom hraje roli několik faktorů. Podle ní došlo k podcenění nástupu nových hnutí, která se tvářila jako spasitelé společnosti. Připomíná nejprve Věci veřejné a následně tvrdší oříšek, tedy hnutí ANO. „Veřejnost na to slyšela ještě více, protože ANO bylo důkladně vyfutrováno penězi Andreje Babiše,“ vyslovuje se. Podle ní Babišův nástup zmobilizoval ty vrstvy společnosti, které se ve skutečnosti s demokracií nesžily. „Nyní mohou tito lidé demokracii otevřeně zpochybňovat a už jim to hloupé nepřijde,“ uvádí poslankyně. „Část společnosti tomu tleská, líbí se jim destrukce demokracie a nastolování prezidentského systému a oligarchie,“ pokračuje.

• Původní zdroj zde

Vznik „tandemu Babiš Zeman“ pak vysvětluje potřebou jeden druhého. Tím, že Babiš vyslovil Zemanovi podporu před prezidentskou volbou, část příznivců šéfa hnutí ANO ho následně volila. „Babiš si spočítal, že pro jeho zájmy je Zeman nejvhodnější. Proto na něj vsadil. Pak přišla doba, kdy musel Zeman za tuto podporu zaplatit,“ zdůrazňuje v rozhovoru Němcová a dodává, že ta doba přišla nyní. Zeman zasahuje do sestavování vlády. Podle ní je na stole také zahraničněpolitická otázka, jeho aktivity směrem k Rusku jsou podle ní více než zřejmé. „Babiš a Zeman si prostě vyhovují. Oba dva jsou bezskrupulózní, oba dva spojuje ohromná touha po moci a ohromné ego,“ popisuje oba funkcionáře Němcová.