Po druhé světové válce Německo prošlo hospodářským zázrakem. Ačkoli byla v květnu města jako Drážďany prakticky kompletně rozbombardována, netrvalo dlouho a německý průmysl začal opět šlapat jako hodinky a vyráběl auta i další produkty, o které byl ve světě zájem. A Německo postupně bohatlo.

Server Euro News však upozorňuje, že síla hospodářského zázraku se kamsi vypařila.

„Nyní je Německo nejhůře fungující hlavní rozvinutou ekonomikou na světě, přičemž Mezinárodní měnový fond i Evropská unie očekávají, že se letos ještě zhorší,“ upozornil server s tím, že se po ruském vpádu na Ukrajinu ukázalo, že se energeticky náročný německý průmysl jen těžko obejde bez levného ruského plynu.

Christian Kullmann, generální ředitel velké německé chemické společnosti Evonik Industries AG, upozornil, že pokud s tím vláda v Berlíně něco nezačne dělat, hrozí postupná deindustrializace Německa, protože firmy budou raději pracovat s levnější energií pro své provozy. Ztráta levného ruského zemního plynu potřebného k pohonu továren „bolestně poškodila obchodní model německé ekonomiky“, řekl Kullmann. Cena plynu na světových trzích se v posledních dvou letech prakticky zdvojnásobila. A německé firmy, které zpracovávají sklo nebo kovy, spotřebovávají plynu opravdu hodně.

Kromě toho německou ekonomiku podle serveru Euronews významně ovlivnilo čínské ekonomické ochlazení. Německo mělo podle serveru problémy už dlouho před ruskou válkou, zaspalo především v modernizaci své ekonomiky, dokud mohlo počítat s levným plynem z Ruska, mohlo se tvářit, jako že se nic neděje.

Spolková republika odstavila své jaderné elektrárny, ale teď má podle serveru problémy dostat elektřinu vyrobenou na severu země ve větrných turbínách na jih. Projekty, které mohou německé energetice pomoct, údajně k dovršení všeho zlého zdržuje byrokracie.

Přesto má prý Německo šanci postavit se na nohy. Do karet mu prý hraje nízká nezaměstnanost a ochota vlády poskytnout průmyslu masivní finanční injekce. I když nedostatek kvalifikované pracovní síly je v Německu současně významným problémem. Ostatně podobně jako v Česku.

Spolkový statistický úřad ostatně již v srpnu upozornil, že příjmy vzrostly o 3,5 %, výdaje o 7,7 % ve srovnání s prvním pololetím roku 2022. Daňové příjmy prý navíc poklesly, zatímco sociální výdaje narostly. „Daňové příjmy klesly v první polovině roku 2023 celkem o 0,3 % oproti stejnému období předchozího roku. Naproti tomu sociální příspěvky vzrostly o 6,5 %,“ uvedl německý statistický úřad. Vládní výdaje notně narostly právě kvůli zvýšeným výdajům na kompenzace cen energií.