Bývalý prezident a současný místopředseda bezpečnostní rady Ruské federace Dmitrij Medveděv opět pohrozil Němcům. Na Twitteru zveřejnil krátký text nadepsaný „O skopčákovi Pistoriusovi“, v němž varoval německou vládu, že by se v případě útoku na Rusko mohla zopakovat ruská vojenská přehlídka v Berlíně, kterou Rusové naposledy uspořádali po vítězství nad nacismem v září roku 1945.

Ruský politik svým tweetem reagoval na slova německého spolkového ministra obrany Borise Pistoriuse, jenž minulý týden prohlásil, že považuje ukrajinské vojenské údery na ruském území za oprávněné. „Německý ministr obrany, aniž o tom příliš přemýšlel, vyhrkl něco o vojenských operacích na našem území. Jistě závidí slávu vojevůdcům třetí říše. No, vlastně by si měl vzpomenout na historickou věštbu. Němec, který chce zaútočit na Rusko, musí být připraven na naši přehlídku v Berlíně,“ napsal Medveděv.

On Pistorius the Kraut

The German defence minister, without giving it too much thought, blurted out something about military operations on our territory.
He surely envies the glory of the third reich warlords.
Well, he actually needs to remember a historical omen.
The German…

— Dmitry Medvedev (@MedvedevRussiaE) April 21, 2023

Boris Pistorius, který je ministrem obrany ve spolkové vládě kancléře Olafa Scholze za Sociálně demokratickou stranu (SPD), minulý týden podpořil snahu Ukrajiny přenést boje na teritorium Ruské federace. „Je zcela normální, že se (Ukrajina) přesouvá na nepřátelské území, například aby zablokovala zásobovací trasy,“ uvedl v rozhovoru pro televizi ZDF. Podle německého politika jsou takové údery přijatelné, pokud nesměřují na civilní cíle. Pistorius také letos v lednu hned po nástupu do své funkce prohlásil, že Německo je „nepřímo“ zapojeno do války proti Rusku.

Moskva dlouhodobě viní Ukrajinu z opakovaných útoků na ruské území včetně úderů na civilní infrastrukturu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ještě loni v létě obvinění popíral s ujištěním, že nemá záměr útočit na Rusko. Později se Kyjev odmítal vyjadřovat k tomu, jestli za těmito útoky stojí. Kyjevská vláda se přímo nepřiznala ani k bombovému útoku na Kerčský most loni v říjnu, ale její představitelé útok veřejně schvalovali. Začátkem letošního března se ukrajinské speciální síly oficiálně přihlásily k vojenskému úderu dronem v ruské Brijanské oblasti.

Ruský prezident Vladimir Putin minulý měsíc obvinil Ukrajinu z teroristického útoku v pohraniční vesnici Lyubechane, kde měli ukrajinští sabotéři zavraždit dva civilisty a zranit desetiletého chlapce. Kyjev obvinění popřel a označil za provokaci.

Ruský politik Dmitrij Medveděv si v posledních měsících svými ostrými výroky na adresu nepřátel Ruska vybudoval mediální image geopolitického jestřába. Západ například vyděsil letos v lednu, když napsal, že „porážka jaderné mocnosti v konvenční válce může vyvolat válku jadernou“. „Jaderné mocnosti nikdy neprohrály velké konflikty, na nichž by závisel jejich osud,“ vysvětlil tehdy ruský exprezident, přičemž připomenul, že jaderná doktrína Moskvy umožňuje použití nukleárních zbraní mimo jiné i v reakci na útok konvenční silou, je-li takový úder způsobilý ohrozit samotnou existenci ruského státu.