„Ani když si domů pozvete nejlepšího kamaráda na večeři, tak nečekáte, že se tam usadí natrvalo. Situace s uprchlíky je sama o sobě komplikovaná, když přijedou. Pro správu města je to ale především technický problém, není o tom možná hezké takto mluvit, ale je to tak,“ upozorňoval Martin Klamt z Odboru územního plánování a stavebního řádu v Mnichově.

Původní text ZDE.

Podle Klamta se odbor snaží pomoci lidem, aby se ve městě cítili jako doma, ale to, co dělají, nestačí. I z toho důvodu v Mnichově stále vznikají nová sociální bydlení a další projekty. 

„Nechceme, aby u nás někdo musel bydlet ve stanech,“ řekl Klamt s tím, že Mnichov je cílovým městem. Podle něj i přes problémy by země neměla ustupovat od vítací kultury, kterou má. Běžence totiž vnímá jako určitý zdroj nejen v oblasti ekonomiky.

„Uprchlíky jsou v této vlně především mladí muži, ale za dva tři roky budou přijíždět především rodiny. Nemůžeme uvažovat o bytových jednotách, které budou vyhovovat svým charakterem mladým mužům, ale třeba v budoucnosti také rodinám,“ dodal k tomu.

Jeho slova doplnili i lidé z organizace Flüchtlinge Willkommen. „Migrační vlna je někdy podávána jako něco, co nemá precedent, ale lidé k nám přicházeli průběžně neustále,“ uvedla členka organizace Mareike Geiling.

Podle newyorské architektky Mimi Hoang je třeba najít i přínosy uprchlíků. A měli by zůstávat i takovými, jací jsou. „Je třeba nalézt určitou rovnováhu, posilovat krásu nové komunity, aniž by to bylo ghetto,“ uvedla.