„Víme toho asi půlku,“ říká bezpečnostní analytik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Ludvík o ukrajinské ofenzivě v rozhovoru pro Reflex. „Víme, že začala. Co nevíme je ale to, zda už je tohle ten hlavní směr ofenzivy. Nevíme, jak se bude vyvíjet a vlastně ani úplně přesně nevíme, jak se zatím vyvíjí,“ tvrdí a vysvětluje, že přesycení informacemi i nedostatek informací a mlha jíž jsou zaobalené celkovým fenoménem současné války.

Ukrajinská ofenziva postupuje pomalu, což podle Ludvíka bylo předvídatelné, vzhledem k tomu, že Rusko na ofenzivu stihlo připravit svou obranu. „To, co se tam postavilo, je dobře navržená obrana. Jestli se dokáže zároveň moderně, efektivně bránit, tak to se ještě bude ukazovat v dalších dnech. Teoreticky je moderní a my to i víme, že ruská vojenská doktrína není hloupá,“ říká analytik s tím, že tato doktrína je „up to date“, lze však pozorovat, že ji Rusko nedokáže efektivně aplikovat na bojiště.

„Bojiště mění i informační revoluce,“ srovnává Ludvík současnou válku s válkami minulých let. Velitelé jsou schopni více pozorovat, co se v reálném čase děje třeba za pomoci videí z dronů. Tento způsob přenosu informací dříve nebyl a podle Ludvíka válku zásadně mění. Základem útoku ve válce je totiž koncentrace sil, přičemž v této válce je koncentrace sil 40 kilometrů od fronty neproveditelná vzhledem k tomu, že tato koncentrace vždycky bude ihned spatřena. „Rovnováha taktiky a technologie se v tuto chvíli přesouvá ve prospěch obrany,“ prohlašuje a dodává, že je jednoduší se bránit než kdy dříve v historii.

Principem války je tak koordinace a rychlé provedení akcí. „Nemít nikde velkou skupinu, krom té chvíle, kdy už se bude bojovat. Kdy tam ta skupina bude malou chvíli, vybojuje tu bitvu, protivníka vytlačí a zase se je schopna rozptýlit a najít kryt, aby nebyla zničena,“ popisuje taktiku, jíž se nyní na Ukrajině bojuje. Fungovala tak i skupina Wagnerovců u Bachmutu. „Voják může být zabit, pokud je však vojáků jenom pár, nestojí za to je zabít drahou zbraní,“ tvrdí s příkladem, že nikdo nebude střílet na dva ruské vojáky raketou za miliony dolarů, mohla by pak chybět na jiný důležitý cíl.

Za nejpravděpodobnější, ale zdaleka ne jistý, výsledek ofenzivy považuje úspěch ukrajinských vojenských sil a získání některých strategických území, v nejlepším případě by ukrajinští vojáci rozdělili ruské síly postupem k Azovskému moři. Druhou možností je výsledek, kdy se Ukrajincům podaří postoupit, ale pouze o pár kilometrů, při kterých utrží těžké ztráty a budou vyčerpáni.