Andor Šándor na úvod okomentoval situaci na Blízkém východě. Je toho názoru, že zásadní změny v tomto regionu přinesla íránská islámská revoluce z roku 1979. Poté došlo k válce mezi Irákem a Íránem, a jako by nestačilo, že je Blízký východ dost neklidný sám o sobě, v roce 2003 vyrazili Američané do Iráku. Šándor označil tuto operaci za nešťastnou.

Severoatlantické alianci chybí jednotící prvek

Od roku 2003 Írán posiluje svůj vliv v regionu a činí tak podle Šándora s podstatně nižšími náklady než Saúdská Arábie a Spojené státy.  

Situaci ovlivňuje i dobrý vztah současného amerického prezidenta Donalda Trumpa s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Další faktor představuje Turecko, které se za časů prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana snaží hrát silnější roli. „Vidíme na Erdoganovi, že je ochoten jít v podstatě proti komukoliv. Když na to přijde, tak půjde i do sporu s Donaldem Trumpem, šel do sporu s (ruským prezidentem Vladimirem) Putinem,“ připomněl bezpečnostní expert s tím, že Erdogan si je vědom svého členství v NATO, ale jeho zájmy se neshodují se zájmy jeho spojenců. „Je evidentní, že ten jednotící prvek Severoatlantické aliance je pryč,“ zdůraznil Šándor.

NATO původně vzniklo proto, aby udrželo Německo pod kontrolou, Sovětský svaz odradilo od útoku na Západ a Američany v Evropě. Žádný z těchto cílů už dnes není úplně aktuální.

„Je vidět, že mluvit o nějaké příliš velké společné zahraniční politice Severoatlantické aliance moc mluvit nemůžeme, protože si Turecko hraje svoje hrátky. Tím, že sledujeme, co se děje v Íránu, tak je upozaděn fakt, že Turci posílají svoje vojska do Libye. A Spojené státy celkem evidentně s nikým nekonzultují svoje akce na Blízkém východě, což by nevadilo, kdyby to nás jako spojence nevystavovalo problémům. Ale nás to vystavuje problémům. Máme 50 vojáků v Iráku a jiné země jich tam mají daleko víc,“ upozornil Šándor.

Zeman a nesmysly

Osobně má prý velký problém s misí v Afghánistánu, kterou důrazně hájí prezident Zeman, který říkává, že u afghánského hlavního města Kábulu se bojuje i za Prahu, a proto má smysl posílat do Afghánistánu české vojáky.

„Jak nám někteří politici říkají, že u Kábulu se bojuje za Prahu, to jsou nesmysly,“ okomentoval prezidentovo stanovisko Šándor. Tálibánci jsou možná teroristé z hlediska toho, co se děje v Afghánistánu, ale Tálibán zcela nepochybně nemá žádné exteritoriální požadavky. Já jsem ještě nezažil jediný teroristický zahraniční útok a měl by ho na svědomí Tálibán, takže mně tam chybí důvod, proč tam jsme,“ pravil Šándor.