„Kdyby se býval někdo pokusil ‚objektivně‘ psát o Němci podporovaných skupinách v nacisty okupované Francii či o prosovětských silách během pražského jara, okamžitě by byl nařčen buďto z katastrofální neznalosti situace nebo ze šíření lží,“ uvádí v úvodu článku Dickinson. „Nikdo tehdy totiž nepochyboval o tom, kdo měl situaci ve skutečnosti pod kontrolou,“ dodává.

Tento selský rozum se bohužel jaksi vytratil ze současného západního mediálního diskursu, čímž západní média přispěla k vytvoření jakéhosi vakua, které umožnilo ruské hybridní válce uspět.

Proč se západní média chovají tak obezřetně při objasňování role Ruské federace na východě Ukrajiny? „Rozhodně se nejedná o nedostatek důkazů, těch mají západní novináři skutečně požehnaně,“ píše Dickinson.

„Ze všech doposud nasbíraných důkazů vyplývá, že se jedná o Kremlem vytvořený odboj, vyzbrojený ruskou armádou a výrazně posílený ruskými vojáky, přitom je vše organizováno přímo z Moskvy,“ míní novinář.

Navzdory všem těmto důkazům západní novináři stále nejsou ochotni nazývat věci pravými jmény. Mnozí v souvislosti s ruskými občany vyskytujícími se na území Ukrajiny píší o „proruských silách“. Například BBC a CBC přiznávají „ruský faktor“, ale dále o konfliktu hovoří jako o „ukrajinské občanské válce“.

Proč mají západní média neustále potřebu držet se této domnělé „neutrality“?

Podle Dickinse je těch důvodů hned několik. Klíčovým faktorem je ovšem důraz západních médií na „novinářskou objektivitu“. Tato potřeba západního tisku ukázat „obě strany konfliktu“ byla mimořádně úspěšně zneužita Kremlem, který byl schopen „odvrátit pozornost od skutečného problému a přimět západní média, aby svým čtenářům poskytla i kremelský pohled na věc“.

Vinu podle Dickinse ovšem nenesou jen západní média, selhává i politické vedení. „Mnozí západní politici volí příliš opatrné termíny jako ‚ruská účast na konfliktu‘, což pravděpodobně vyplývá z obavy eskalace konfrontace s Kremlem,“ uvádí novinář.

„Ve světle nových výzev představovaných ruským hybridním přístupem v mezinárodních konfliktech musí světová komunita přijít s novým lexikonem. Koncept ruského hybridního způsobu boje se za poslední dva roky stal mainstreamovým. Nicméně to nevedlo k vytvoření jasné definice, která by byla schopna popsat ruské počínání na Ukrajině.“

„Navrhuji, aby se o konfliktu na Ukrajině hovořilo jako o ‚hybridní válce s Ruskem‘. Ruské vojenské jednotky vyskytující se na území Ukrajiny by pak měly být nazývány ‚hybridními ruskými silami‘.“