Svaz průmyslu a dopravy, který nesouhlasil s příliš rychlým navyšováním minimální mzdy, je nyní prý velmi přakvapen až zaskočen, že nová ministryně přichází s nápadem, který vypadá, že by mohl být ještě vyšší a ještě rychlejší. „Překvapila mě svou nesolidností a neprofesionalitou. Celé vedení svazu jsme tam ve čtvrtek seděli s jejími šesti lidmi a probírali jsme zásadní problémy sociálního dialogu v zemi,“ řekl s tím, že přišel s nabídkou spolupráce.

S chováním Maláčové je však prý silně nespokojen. „Za celé jednání nám nebyla schopna poctivě a čestně říct, co připravuje v pátek a co v zákoníku práce posílá do Sněmovny a připomínkového řízení,“ kroutil hlavou Hanák, který něco takového ze strany ministryně Maláčové považuje za naprosté porušení sociálního dialogu v zemi.

Na nápadu Maláčové zvyšovat minimální mzdu na padesát procent průměrné mzdy Hanákovi nejvíce vadí, že svaz byl vždy pro to, aby se začalo na čtyřiceti procentech. „Dokonce její předchůdci na Ministerstvu práce tento materiál dali do tripartity a prošlo to. Předpokládal jsem, že ten mechanismus nastartujeme takto, aby se minimální mzda nemohla pořád stávat populistickou věcí před volbami, kterou většinou zneužívají levicové strany a některá odborová centra,“ upřesnil.

Když se prý Hanák v pondělí dozvěděl, že Maláčová do připomínkového řízení dala skutečně koeficient na padesát, ukázalo to, že nemá žadné životní, ani praktické zkušenosti. „Chtít zvednout minimální mzdu z roku na rok o pět tisíc korun je smrt pro drtivou část firem, kde se tato minimální mzda používá,“ pokrčil rameny Hanák s tím, že takhle to přece není možné.

Hanák prý pevně věří, že něco takového ani vládou nakonec neprojde a v úterý o tom už s předsedou vlády sám jednal. „Věřím, že je zodpovědný a takové extrémy ve vládě nedovolí,“ uvedl a dodal, že v Poslanecké sněmovně to podpoří jenom sociální demokracie a komunisté, kteří to mají ve volebním programu. „Ostatní jistě pochopí, že zvýšit to na taková obrovská procenta meziročně je nezodpovědné, zvlášť v ekonomice, která se pomalu může dostat do problémů,“ dodal šéf Svazu průmyslu a dopravy.

Premiér Babiš tyto velkolepé plány už v médiích trochu brzdil. Hanák připomněl, že pokud ví, tak hnutí ANO šlo do těchto věcí s tím, že minimální mzda vzroste maximálně o tisíc korun. Podle Hanáka je však třeba dát si pozor, jak minimální mzdu kvalifikujeme a co o ní říkáme. „Pod minimální mzdou v zemi pracují tři až čtyři procenta pracovníků, v ekonomice je 5 300 000 lidí, týká se to tedy zhruba 131 tisíc až 135 tisíc z nich,“ upřesnil Hanák.

„Důrazně musím říci, že to se vůbec netýká nás, zpracovatelského průmyslu a úspěšných odvětví, která táhnou ekonomiku,“ řekl s tím, že je to ale problém pro stát a samosprávu, kde jsou například sociální služby, kde je problém zemědělství, lesnictví a problém brigád v průběhu roku, kde se nasazuje minimální mzda. „Riziko pro firmy je, jestli má firma minimální mzdu a musí ze zákona přidat. Nedá se země nebo firma řídit tak, že přidá těm nejméně kvalifikovaným a nebude moct přidat více diferencovaně těm, kteří táhnou firmu, ekonomiku, zemi,“ uzavřel Hanák.