Nespokojenci na náměstích. Ale nikdo jim nedal recept, jak dál

18.11.2011 8:52 | Zprávy

Jen ti opravdu rozhněvaní přišli podle komentátora deníku Právo Alexandra Mitrofanova dát najevo 17. listopadu na náměstí, že se nehodlají smířit s nynější situací ve společnosti. Bylo jich však mnohem méně než před 22 lety. Navíc protestní akce působily rozháraně a nikdo nebyl schopen dát kloudný recept na to, jak dál.

Nespokojenci na náměstích. Ale nikdo jim nedal recept, jak dál
Foto: Filip Jandourek
Popisek: Protivládní demonstrace na Václavském náměstí

Několik stovek protestujících proti vládě na Staroměstském náměstí a později i dvě tisícovky na Václavském náměstí spojovala podle Alexandra Mitrofanova rozháranost. „Nespokojenost a hněv v přebytku. Co dál, nikdo pořádně nevěděl. To se projevilo i ve výběru řečníků a v reakci na jejich vystoupení," píše v komentáři pro deník Právo.

Prakticky nikdo z lidí, kteří začínali mluvit s přítomnými politiky, nedokázal v první chvíli udržet vztekem přeskakující hlas. Politiky, tedy Bohuslava Sobotku a Vojtěcha Filipa, příliš nevítali ani příliš nevypuzovali. Bez velkého vzrušení poslouchali ostatní kritiky. Oživení nastalo vždy jen u obzvlášť silného odsudku.

Nechtění sdílelo před 22 lety veřejně mnohem víc lidí

O něco větší pozornost si vynutil slovinský filosof Slavoj Žižek, ale ani on neposkytl žádný recept kromě řady myšlenkových závěrů, které slýcháme od našich sociálních demokratů. Ti byli na demonstracích zastoupeni tradiční sestavou a také lidé za nimi chodili jako obvykle. Témata byla různá, ale opakovaly se stížnosti na poměry nebo dotazy spojené s konkrétní situací tazatele.

Nedalo se to ovšem srovnat s atmosférou ve stejných místech před dvaadvaceti lety. „Tehdy se také vědělo, co se nechce. Ale toto nechtění veřejně sdílelo mnohem víc lidí. V listopadu 1989 se nikdo nezabýval otázkou, kudy a jak dál," připomíná Mitrofanov, že tehdy jsme měli před očima příklad Západu a jedněm vyhovoval sociální stát, zatímco jiní snili o tržní ekonomice bez přívlastků.

Brzy může být za viníka prohlášena demokracie jako taková

Pro běžné lidi byl lákavý příslib, že za sedm let budeme žít jako v Rakousku. „Dnes nic z toho neplatí. Kapitalimus jako světlý zítřek přestal oslovovat. Největší rozdíl mezi dnešními nespokojenými a protestujícími před 22 lety ale spočívá v tom, že tehdy nikdo kromě opravdových disidentů neměl strach o živobytí," upozorňuje komentátor.

To, že je to dnes jinak, dávají lidé za vinu politikům. Místo nich připouštějí ke sluchu ty, kteří proti politikům bouří. Přitom ve své touze vyniknout se politiky dříve, nebo později stejně stanou. „Ještě pár let pod takovou vládou a za viníka může být prohlášena demokracie jako taková. Půda k tomu je současnou rozháraností zkypřena," konstatuje závěrem Mitrofanov.

K věci:

Demonstrace proti vládě. Více než dva tisíce lidí v Praze 

Peake: Máme se lépe než tehdy, to ať dnes zazní. Odpověděl jí Václavák 

Chováte se hůř než KSČ. Před oslavou revoluce národ vynadal politikům 

Foto: Hans Štembera

 

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jih

Mgr. Jana Pastuchová byl položen dotaz

Jak podle vás zajistit práci seniorům?

Pravda je, že doba jde dopředu a lidé ve starším věku se mají problém ,,jít s dobou". Ale podle mě to bude problém i do budoucna, třeba pro dnešní 30. Za 30 let mohou řešit stejný problém jako senioři dnes, protože i když jsou třeba technologicky zdatnější než dnešní starší generace, tak za těch 30 ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Mladí neumějí s počítači. Šokující svědectví ze školy. Výzkum ale hovoří jinak

14:33 Mladí neumějí s počítači. Šokující svědectví ze školy. Výzkum ale hovoří jinak

Nadšenec do technologií, podnikatel v IT a sportovní redaktor Zdeněk Koutský se podělil se svými oba…