Tento týden zemřel Michail Gorbačov. Západem byl vnímám jako velký politik, doma byl ale přijímán poněkud rozporuplněji. Co Vy byste o tomto významném politikovi řekl?

Myslím, že to byla jedna z velkých postav politiky závěru dvacátého století. Zasloužil se o poklidný rozpad sovětského imperia, což je něco, co je i v moderních dějinách ojedinělé, že se takový silný mocenský blok vlastně rozpadl bez nějakých velkých násilností. K násilnostem bohužel docházelo na území bývalého Sovětského svazu, ale byly to převážně konflikty národnostního charakteru, které byly, co do míry, vcelku únosné. Takže jeho role v dějinách je podle mne zajištěna.

Další zpráva, která tento týden přišla, je, že Petr Mlejnek prý ustoupil tlaku a odchází z vedení rozvědky. Překvapuje vás to?

Myslím, že toho, kdo je soudný, to nemohlo překvapit. Říkal jsem už v prvních dnech, kdy se ta kauza objevila, že to musí ministr Rakušan takovýmto způsobem řešit.

Poté, co Asociace krajů ČR v čele s jihočeským hejtmanem Kubou veřejně apelovala na vládu, aby regulovala ceny energií, prohlásil premiér Fiala, že je řešení nutné dosáhnout na úrovni EU. Co na to říkáte? Není to řešení tak říkajíc na příliš dlouhé lokte?

Určitě. Vláda všechno odkládá. V podstatě jí jde o to, od začátku roku, vytáhnout z občanů a z firem co nejvíc peněz na daních, na DPH, konkrétně na spotřební dani. Protože kdyby chtěla, tak už ty stropy, ať už se to jmenuje stropy, nebo cenová maxima, snížení DPH nebo odstranění DPH u některých druhů potravin, ale také třeba u energií, nebo snížení, případně přechodné odstranění spotřební daně u pohonných hmot, mohla udělat dávno. Neměla by sice takové daňové výnosy, které má, ale inflace by byla podstatně nižší právě proto, že by se to snížení týkalo defacto těch položek, které lidi nejvíc potřebují, tedy potravin a energií. A samozřejmě i kupní síla obyvatelstva by neklesala tak dramatickým způsobem jako se v posledním půlroce stalo.