Šíchtařová ve svém komentáři na serveru iDnes.cz rozvíjí myšlenku, jak lidé v covidové době stále více opouštějí racionalitu. „V poslední době už prakticky není poptávka po racionálních argumentech. Naopak stoupá poptávka po dojmologii,“ tvrdí Šichtařová, podle níž proti sobě stály argumenty a pocity v celých dějinách lidstva. „V některých obdobích víc převládalo jedno, v jiných to druhé. Teď jednoznačně převládá víra, dojmy, pocity,“ má jasno ekonomka.

Podle ní se na rozum a víru dělí nejen uvažování společnosti, ale také politika a jejím prostřednictvím ekonomika. „Dlouho nás ve školách učili, že svět se dělí na pravici a levici. V posledních dvaceti letech se začalo ukazovat, že spíš než levice a pravice je to liberalismus a konzervatismus. A já půjdu ještě dál. Já tvrdím, že ani tohle není to naprosto klíčové dělení společnosti. Ta zcela zásadní dělicí čára ve společnosti je narýsovaná podle dvou možných myšlenkových schémat: racionální rozum versus iracionální víra,“ vysvětluje Šichtařová.

„Zatímco věcná argumentace má myšlenkově blíž k individualismu a egoismu, víra a dojmologie má svým přístupem obecně blíž ke kolektivismu a altruismu. A tím se současně také vysvětluje, proč má dojmologie aktuálně navrch,“ pokračuje Šichtařová, podle níž se tato tendence naplno projevila díky pandemii koronaviru.

Právě kvůli strachu z viru se prý ke kormidlu dostali kolektivisté, kteří jsou pro společnost největší hrozbou. „Ti v roce 2020 rozpoznali v covidu-19 příležitost k prosazení jejich ideologie, která by dřív byla v takové míře neprosaditelná. Už si neříkají komunisté či socialisté. Jména se změnila, tváře jsou jiné, ale myšlenky zůstávají stejné. Jádrem kolektivismu, co civilizace sahá, vždy bylo povyšování principu potřebnosti a obětování nad princip spravedlnosti a dosahování vlastních zájmů jednotlivce,“ varuje ekonomka.

Právě takový přístup totiž potlačuje kapitalismus, který přinesl západnímu světu tolik bohatství. Místo toho se opět objevují myšlenky socialismu s lidskou tváří. „To je ohromné riziko pro vaše peníze. I staletími osvědčené investice se mohou dočasně ukázat jako špatné. Příkladem může být znárodňování soukromých společností. Dnes se tomu říká kapitálový vstup do firmy, ale výsledek je stejný. Stát ovládne více či méně násilně významnou firmu a hraje si na podnikatele, ačkoli jím není a ačkoli stát firmy řídit neumí,“ říká Šichtařová.

Pandemie prý v myslích lidí zasadila nebezpečnou myšlenku, že je třeba skoncovat s kapitalismem, který hledí jen na peníze. „Globalizace byla označena za viníka rychlého šíření viru způsobujícího nemoc covid-19 a neschopnosti vlád rychle získat dost roušek a zdravotnického materiálu. V některých zemích hrozí i odklon od klasického tržního hospodářství. Řada vlivných lidí mluví o tom, že musí skončit akcionářský kapitalismus hledící jen na peníze. Moderní ideologie už tvrdě vystupuje vůči nositelům Nobelovy ceny za ekonomii hájících kapitalismus. Když to přeženu, nedivila bych se, kdyby posmrtně dostal Nobelovu cenu ještě Marx,“ podivuje se ekonomka, podle níž se západní svět nebezpečně posouvá doleva.

Tento posun a důraz na pocity a dojmy se podle ní stále více prosazuje v politice. „Nové politické strany se budou snažit trumfnout vládní populismus hledáním staronových kolektivistických cest, což v některých zemích a v některých oblastech vytvoří prostor pro přechod k čistokrevnému socialismu,“ varuje Šichtařová.

„Počet podniků kontrolovaných vládou a lidí placených vládou poroste. Vynucování vůle státních úředníků a míra obětování jedinců kolektivu bude v ekonomice největší minimálně za třicet let a v některých zemích včetně USA bude nejspíš historicky rekordní,“ obává se.

Levicová politika navíc podle ní způsobí rekordní zadlužování, které v některých případech může vést až k bankrotu některých zemí. „Hrozí vznik domina, protože neschopnost jedné vlády splácet své závazky ovlivní i další vlády, a ty budou následně také čelit velkým problémům, ačkoli budou mít dluh třeba i nižší,“ tvrdí Šichtařová. Ta na závěr radí, aby lidé státu nevěřili a aby raději investovali a registrovali se v daňových rájích. „Jde jen o jediné: Státu nevěřit,“ dodává ekonomka Šichtařová.