Ústavní soud při svém rozhodování o tom, zda byla úprava mimořádné valorizace důchodů přijata v souladu s právem, bude především posuzovat, zda skutečně existovaly důvody pro vyhlášení stavu legislativní nouze. Ministr financí Zbyněk Stanjura si ve své svědecké výpovědi stál na svém, že novela o mimořádné valorizaci nemohla projít standardním legislativním procesem, protože Český statistický úřad oznámil inflaci za leden 2023 ve výši 17,5 procenta 10. února, a tak musel být pro tento případ vyhlášen stav legislativní nouze. Ústavní soud ovšem zajímalo, zda vláda – konkrétně Ministerstvo financí a rovněž práce a sociálních věcí – nemohla zvažovat dříve, že je třeba s valorizací něco udělat, a novelu nechat projít standardním legislativním procesem.

Hřebíček na hlavičku pak svými dotazy uhodil ústavní soudce Jaromír Jirsa, když se zeptal obou ministrů, jakou čekali na podzim roku 2022 inflaci směrem k začátku roku. Zbyněk Stanjura prý čekal okolo pěti procent, ministr práce Marian Jurečka šest procent. Ve skutečnosti však meziroční inflace za leden dosáhla 17,5 procenta. V té souvislosti je dobré připomenout, že Česká národní banka prognózovala už na začátku srpna 2022 index spotřebitelských cen (CPI inflaci) pro 1. čtvrtletí 2023 na 16,2 procenta. To by znamenalo, že ministři těchto klíčových resortů prognózu ČNB buď vůbec nečetli, nebo ji zcela ignorovali. Pokud by tuto prognózu vzali v potaz, půl roku před oznámením ČSÚ, že inflace za leden byla 17,5 procenta, mohli by ji zhruba v této výši podle odborného odhadu ČNB předpokládat.

Neřídit se prognózou ČNB je známkou nekompetence

„Myslím si, že je málo pravděpodobné, aby toto nevnímali. Česká národní banka má vysoce relevantní prognózy a vláda by k nim měla přihlížet. Oba ministři pochopitelně také. Pokud by nepřihlíželi, tak by to ukazovalo i na jejich určitou nekompetentnost, protože by ji měli zahrnout do svého postoje, který musí být opřen o expertní prognózy. A pokud někdo má kvalitní expertní tým makroekonomických prognostiků, je to v první řadě především Česká národní banka. Proto pokud by ministři nepřihlíželi k této prognóze, tak by to bylo odrazem jejich neznalosti nebo nekompetence,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank, jehož udivuje, že ještě na začátku roku 2023 tito ministři nadále slibovali, že penze bude vyplácena tak, jak podle platného valorizačního vzorce měla být.

To, že se ministři odvolávají na to, že nemohli s něčím takovým, jako je inflace 17,5 procenta, počítat, považuje za zvláštní. „To, že hrozí vystřelení inflace, se vědělo. Politici měli ve druhé polovině roku 2022 dostatek času, aby se na tu situaci připravili. Dokonce je řada ekonomů upozorňovala, že v oblasti penzí může přijít problém. Daleko pravděpodobnější je proto varianta, že z politického důvodu nechtěli před prezidentskými volbami jakkoli naznačovat jakoukoli nejistotu ohledně výplaty penzí, protože tím by nahráli Andreji Babišovi, protikandidátovi pana Pavla. Kdyby politici pětikoalice jen náznakem zmínili, že nevyplatí důchody v plné výši valorizace, to by samozřejmě byla velká nahrávka na Babišovu smeč a ten by ji využil. Takže mnohem spíše byl tohle důvod, proč to vláda neřešila včas, než že by o tom nevěděla,“ myslí si Lukáš Kovanda.

Nemůžou říkat, že čekali, až bude po prezidentské volbě

Ale ještě v lednu či v únoru se Marian Jurečka dušoval, že se na penze prostě sahat nebude, což nebylo jediným porušeným slibem. „Premiér Fiala v listopadu 2022 veřejně říkal, že se nebudou zvedat daně. Pak došlo k zásadnímu myšlenkovému posunu, když po prezidentských volbách vláda zjistila, že má jediné několikaměsíční otevřené okno, kdy může dělat nepopulární opatření. A do tohoto okna vložila jak snížení valorizace, tak také konsolidační balíček. Vidím to jako politicky motivované, a cokoli se kolem toho bude říkat, jsou už jenom zástupné důvody. Mezi experty na výplaty důchodů i mezi ekonomy zaměřujícími se na penze bylo jasné už v roce 2022, že tu je problém, který se musí řešit. Ale neřešil se. Stejně tak kauza předčasných důchodů. Vláda se dlouho tvářila, že nebude zvedat daně a že je maximálně na straně důchodců, ale po prezidentské volbě se to zásadně změnilo. A asi není těžké domyslet si proč,“ podotýká hlavní ekonom Trinity Bank.