Michael Shellenberger konstatoval, že jeden z amerických soudů zatnul tipec snahám americké administrativy cenzurovat obsah na sociálních sítích.

„Včera tři soudci pátého obvodního soudu rozhodli, že Bidenova administrativa pravděpodobně porušila první dodatek tím, že požadovala cenzuru Facebooku a dalších platforem sociálních médií. Bylo to velké vítězství pro nás všechny, kteří jsme odhalili vládní cenzuru,“ začal Shellenberger zostra.

Dovolával se tady aktivit Agentury pro kybernetickou bezpečnost a bezpečnost infrastruktury (CISA) ministerstva pro vnitřní bezpečnost, která v roce 2021 vystoupila proti údajným dezinformacím o covidu. To, že se americká vláda snažila potlačit některé informace o covidu a o očkování, před časem otevřeně doznal zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg. Mělo jít o informace, které zpochybňovaly např. smysl plošného očkování populace proti covidu.

S informací o cenzuře informací na sociálních sítích přišel prestižní list The Wall Street Journal s tím, že k potlačovaným informacím patřilo i tvrzení, že virus mohl být vytvořen člověkem.

Již na konci roku 2022 vyšlo najevo, že podobnému tlaku čelila i sociální síť Elona Muska Twitter, dnes X. I tady prý Bílý dům přicházel s různými přáními. Veřejnost o tom informoval Elon Musk poté, co Twitter koupil. Využil k tomu vlákno na této síti, které nazval The Twitter Files.

Komentátor serveru britského listu The Guardian Kenan Malik upozornil, že Twitter Files ukázaly jeden problém.

„Nejznepokojivějším problémem, který Twitter Files odhalily, je úroveň kontaktu mezi sociální sítí a státními bezpečnostními organizacemi. FBI pravidelně pořádá schůzky s vedoucími pracovníky Twitteru a tlačí na ně, aby podnikli kroky proti ,dezinformacím‘, i když to bylo jen o málo více než satirický tweet, a požaduje osobní údaje uživatelů. Twitter, ke své cti, často odolával. Twitter Files nicméně ukazují nezdravý vztah mezi sociálními médii a státní bezpečností,“ upozornil komentátor.

Ale zpět k Shellenbergerovi. Ten také konstatoval, že první dodatek vládním úředníkům brání krátit projevy, ale podle soudu úřady mohou provozovatelům sdělit, že by příslušný obsah publikovat neměli. Vyjádření názoru úředníků je podle soudu taktéž v pořádku.

„Ať už se Nejvyšší soud rozhodne případ projednat a nakreslit hranici jinam, rozhodnutí poukazuje na to, že je třeba, aby Kongres přijal opatření na ochranu svobody slova před aliancí nevládních organizací financovaných vládou a inzerentů, kteří donutili Facebook souhlasit s širší cenzurou a snížily příjmy z reklamy na X/Twitter o 60–70 %,“ poznamenal Shellenberger.

Administrativa Joea Bidena podle amerického publicisty nemá právo omezovat svobodu slova.