„Tato mladá Italka bez jakýchkoli zásadních politických zkušeností se chápe kormidla unijní diplomacie v momentě, kdy Evropa čelí největší krizi od konce 2. světové války,“ píše Vondra.

Diplomat a bývalý ministr obrany se snaží přiblížit osobnost nové evropské šéfky diplomacie a popisuje, že ji poprvé viděl při vystoupení v březnu, kde Mogheriniová hovořila v panelu, který diskutoval, jak má kontinent reagovat na anexi Krymu ze strany Ruska.

„Její vystoupení bylo tragické. Proboha, přece nepůjdeme do války, reagovala emociálně na nepříjemné otázky z pléna, když gradovala diskuze o tom, jak zastavit rostoucí Putinovu asertivitu a agresivitu. Není divu, že se Poláci a Balti jejímu jmenování snažili zabránit v obavě, že půjde Kremlu na ruku,“ usuzuje Vondra.

Kariéru začala jako mladá komunistka

Mogheriniová prý sama sebe definuje jako příslušnici „generace nových evropských politiků“. „Na zmíněné konferenci v Bruselu doslova prohlásila: Jsem příslušníkem oné happy Erasmus generation. Tím ovšem neřekla, jaká ta generace vlastně opravdu je,“ míní Alexandr Vondra a dodává, že tito lidé o skutečném životě údajně moc nevědí, ale chtějí mír a klid na práci a idealisticky věří, že ostatní lidé – v Evropě i jinde – budou jednat stejně.

Podle Vondry je namístě nahlédnout do jejího životopisu. „Politickou kariéru začala jako mladá komunistka v době, kdy v Evropě padala železná opona. Poté, co se začátkem devadesátých let italská komunistická strana rozpadla, vstoupila v roce 1996 do Strany demokratické levice. V té době také psala – v krásném  Aix-en-Provence s podporou programu Erasmus – dizertační práci o vztahu mezi politikou a náboženstvím v islámských zemích. Poté následuje šedivá, nic neříkající kariéra politické úřednice. Nic zaznamenání hodného, až do letošního jara o ní nikdo v Evropě prakticky nic neslyšel,“ konstatuje Vondra.

Celý článek Alexandra Vondry ZDE.

Vladimir Putin se jistě směje

V další části článku popisuje, jak došlo k jejímu zvolení a zdůrazňuje, že italský levicový premiér při jejím prosazování měl v ruce trumf, a to, že je žena. Vondra objasňuje i další handlování o pozice v euroinstitucích.  

„Německá kancléřka Merkelová, daleko zkušenější politička, nebyla volbou nadšena, ale spolkla ji jako nutnou cenu za prosazení poslušného Jeana-Claude Junckera v čele Evropské komise,“ píše například a zdůrazňuje, že ani Francouzi nejsou nadšeni. Hlasité Poláky prý pak umlčeli dosazením Donalda Tuska do čela Evropské rady. „A český premiér – nevím, ale předpokládám, že kromě trestuhodných výhrad k ruským sankcím jako vždy mlčel…“ píše Vondra.