Třicetiletého Rusa zadržela v říjnu 2016 v Praze česká policie na základě amerického zatykače. USA ho viní z útoků na sociální sítě LinkedIn a Formspring a webové úložiště Dropbox z let 2012-2013. O jeho vydání žádají Spojené státy i Rusko. Přípustnost extradice do obou zemí už potvrdily české soudy, konečné slovo bude mít český ministr spravedlnosti. Nikulin se možnosti vydání do USA brání tvrzením, že v zámoří nebude spravedlivě souzen.

Dopis, který má redakce Izvestijí k dispozici, odeslala do Prahy Ljubov Sokirdonovová minulý týden ve čtvrtek. Upozorňuje v něm Zemana na údajně nezákonný postup české policie a prosí ho o pomoc. V úřadu českého prezidenta obdržení dopisu potvrdili, uvádí ruský list.

„V rozporu se všemi normami mezinárodního práva syna několik hodin po zadržení umístili do psychiatrické nemocnice, přivázali mu ruce a nohy k posteli, násilně ho tam zadržovali, nedovolili mu chodit na záchod a odepřeli mu stravu. Po celou dobu mu injekčně podávali psychotropní látky, které potlačují vůli,“ píše podle Izvestijí Sokirdonovová. České úřady už minulý měsíc popřely zprávu stejného ruského listu, že se Nikulinovi ve vězení mimo jiné nedostává náležité lékařské péče.

Týdeník Respekt v pondělí napsal, že Zeman v Nikulinův prospěch letos dvakrát lobboval. V průběhu ledna a února na téma Nikulin dvakrát mluvil s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem. „Dlouhodobě prorusky orientovaný Zeman při obou z nich vyslovil názor, že Nikulin by měl být vydán do Ruska,“ napsal Respekt.

Nikulinova matka v dopisu prezidentovi píše, že je invalidní a že loni pohřbila svého staršího syna. „Můj (mladší) syn dal přednost pravdě před slibovaným prospěchem. Je mu jen třicet let. Zapřísahám Vás, abyste mě této poslední naděje nezbavil,“ uvádí Sokirdonovová, podle níž bývalá česká vláda loni na „očividné porušení lidských práv“ náležitě nereagovala.

Nikulinův advokát Vladimir Makejev ruskému listu řekl, že informovat Zemana o všech detailech případu je krajně důležité. Dopis prý může Nikulinův osud pozitivně ovlivnit. List dodává, že „i když má teď poslední slovo český ministr spravedlnosti, je třeba přihlížet k tomu, že historicky se situace v Česku vyvinula tak, že hlava státu má možnost ovlivnit rozhodnutí, jež se týkají jak vnitřní, tak i zahraniční politiky“.