Řetězová ulice v samém centru Prahy skrývá adresu spjatou s bujarým, společenským životem někdejších pražských intelektuálních kruhů spojených s posledními lety existence rakousko-uherského mocnářství.

V domě U tří divých mužů, kde se původně v nálevně zvané Olympie scházely na sklonku předminulého století provozovatelky nejstaršího řemesla, sídlí literární kavárna Café Montmartre. V té se v dobách její největší slávy scházeli představitelé tehdejší literární scény jako Egon Erwin Kisch, Jaroslav Hašek, Franz Kafka nebo Gustav Meyrink.

Tam, kde pil Hašek „na sekeru“

Původně kabaret Montmartre vznikl v roce 1911. V místě se údajně historicky vůbec poprvé v Praze tančilo divoké argentinské tango. Na uvedení tance měl mít právě nezanedbatelný podíl tehdejší zuřivý reportér Egon Erwin Kisch se svou někdejší milenkou, progresivní a na tehdejší poměry velmi emancipovanou ženou (dovolila si například v tehdy upnuté době nosit pánské kalhoty) vystupující pod pseudonymem Emča Revoluce. Podnik patřil i mezi vyhlášená místa autora Dobrého vojíka Švejka Jaroslava Haška, který tam měl údajně pít takzvaně „na sekeru“.   

DO STALETÉ KAVÁRNY ZAVÍTALY MLADÉ TRENDY:

Právě jmény svých pomyslných „otců zakladatelů“ nebo, chcete-li, slavných štamgastů z dob minulých, se podnik donedávna pyšnil i na jídelním lístku, který celkovým vzezřením evokoval 90. léta, zataven v plastové folii. Obsluha byla unylá, pomalá a skládala se z veteránů českého pohostinství. Spolehnout se ale dalo na kavárensky „konzervativní“ nabídku menších pohoštění. V té defiloval například celá léta nesesazený nakládaný hermelín nebo oblíbené párky.

Jenže, jak se zdá, cosi se změnilo. Podnik totiž buď změnil provozovatele, majitele, přístup nebo vše najednou. Párkům v Montmartru odzvonilo a spolu s tím, zdá se, i celé jedné éře. Obsluha kavárny výrazně omládla a na place jí přibylo, což ale rozhodně neznamená, že by byla více efektivní než stará garda.

Párky zmizely. Z hermelínu je camembert!

Kromě párků zmizel z nabídky například i štrůdl, tedy klasický toť reprezentant tradiční kavárenské kultury od Prahy po Vídeň. Nahradil ho původem francouzský koláč quiche. A kam se poděl nakládaný hermelín? Tak trochu vykutáleně se schovává pod termínem „zapečený camembert“. A chleba coby příloha k tomuto sýru? Nahradila ji původem arabská pita.    

„Nepatřím mezi stálé hosty, ale to, co zde udělali... Hermelín není špatný, ale podle mého k němu patří spíše tradiční český chleba než pita. Tohle se mi nelíbí,“ rozčilovala se jedna z návštěvnic podniku, která do něj dříve dle svého názoru čas od času zašla. 

A v sortimentu nacházíme i další „novoty“. V nabídce je například oblíbený nápoj mladých Club Maté. Objevila se ale i „domácí citronáda“, jež je v některých pražských podnicích v současné době velmi trendy.   

Interiér kavárny se zatím naštěstí změn nedočkal. S určitou pravděpodobností je totiž památkově chráněn, a to vzhledem k bohaté historii podniku. Jedinou pihou na kráse a pravděpodobně novým trendem je nově osazený zásobník s citronádou. 

Dočkáme se tedy toho, že bude z Café Montmartre další Café v Lese nebo Café Neustadt? Toť otázka hozená do pléna našim čtenářům.