“Nejdůležitější otázka není, jakou podobu by nová budova Národní knihovny měla mít. Jde o to, že především uživatelé novou budou knihovny potřebují. Musíme k tomu přistupovat po jednotlivých krocích. Fungování Národní knihovny v podmínkách současného Klementina a depozitáře v Hostivaři není ideální,” vysvětluje Martin Kocanda potřebu nového sídla Národní knihovny.

Nejde však prý o problém kapacity. Po revitalizaci Klementina a rekonstrukci hostivařského depozitáře prý bude Národní knihovna disponovat dostatečnou kapacitou pro uložení fondu na dalších 20 až 30 let. 

“To není největší problém. Ten tkví v tom, že když si naši uživatelé objednají konkrétní knihu, musí na ni čekat v horším případě do druhého dne. Drtivá většina knih je v Hostivaři a vzdálenost mezi uživatelem a knihou je něco, co pro současnou dobu je těžko představitelné,” uvádí šéf NK.

Kromě toho jde o další hlediska včetně ekologického. “Doprava mezi Hostivaří a Klementinem, která je teď naprosto klíčová, je negativní z několika ohledů. Uživatelé musí dlouho čekat, je to komplikované pro zaměstnance z hlediska nakládky a vykládky, takže to je neekonomické a pochopitelně je to i neekologické. Nákladní auto jezdí 18 kilometrů dvakrát denně,” popisuje s tím, že to většina Národních knihoven ve světě takto nemá. 

Jak reálné zbudování nové budovy je? “S Ministerstvem kultury jsme se shodli, že se pokusíme požádat vládu o revokaci starého vládního usnesení, které říkalo, že nová budova Národní knihovny není zapotřebí a stavět se nebude. Teď chceme přehodnotit stanovisko vlády, vypracovat novou analýzu, která se vyjádří k potřebám NK a přijmout další kroky,” pokračuje Kocanda.

V současné době tedy podle generálního ředitele Národní knihovny vůbec není na pořadu dne, na jakém místě by nová budova stála, ani jakou podobu by měla. “Až pokud by vláda rozhodla o tom, že nová budova je potřeba, hledání vhodné lokalita by bylo teprve dalším krokem. Podoba budovy by byla až třetí fází,” uvádí.