Babiš není stoupencem rychlého přijetí eura. Jeho zavedení v ČR je podle něj spíše politický než ekonomický problém. Hlavní problém v přijetí společné měny vidí především v Řecku, které podle něj nesplatí své dluhy.

„Veřejnost není dostatečně informovaná o pozitivech a negativech vstupu do eurozóny. Takže bychom měli více sdělovat veřejnosti podrobné informace ohledně pozitiv a negativ. Myslím si, že by bylo dobré udělat kontrolní lidové referendum, například v rámci voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2017. Aby se občané na základě informací, které dostanou, nějak vyjádřili,“ řekl Babiš a zdůraznil, že výsledky referenda by podle něj neměly být závazné.

Obdobně se po skončení schůzky vyjádřil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. „Účastníci nedělního setkání v Lánech se shodli, že je třeba veřejnosti aktivně vysvětlovat plusy i negativa vstupu ČR do eurozóny,“ uvedl na Twitteru.

Euro je podle Babiše přínosné hlavně kvůli stabilitě vývozu a dovozu a také je dobrý indikátor při zahraničních investicích. „Ale jsou tam samozřejmě i negativa a ty jsou zásadního ekonomického charakteru. Pro mě je hlavní neznámá to Řecko. Každý ví, že Řecko své dluhy nesplatí, že je bankrot,“ řekl ministr financí.

Uvedl také, že pro něj není euro nyní zárukou růstu HDP. „Není ani zárukou lepších podmínek pro občany a pro podnikatele. Potom je tu samozřejmě naše participace do těch různých mechanismů, do těch různých fondů. Po vstupu (do eurozóny – pozn. ČTK) bychom museli zaplatit 51 miliard korun plus ručit za závazky jiných států,“ vyjmenoval hlavní negativa eura Babiš.