Aun Schan Su Ťij, bývalá disidentka, nyní jedna z hlavních představitelů barmské opozice a nositelka Nobelovy ceny za mír stále mlčí v otázce násilností, směřovaných na barmskou muslimskou menšinu Rohingyů.

Ti jsou cílem násilí ze strany vládnoucí buddhistické většiny, desetitísice z nich jsou vysidlovány, nemají ani občanství a pokud žijí na území Barmy, tak v uprchlických táborech. Mnozí z nich ale utíkají na širé moře v dřevěných bárkách, protože je nikde nikdo nechce. Na moři je však čeká jen smrt.

Násilnosti odsoudil již i tibetský dalajláma či jihoafrický biskup a taktéž držitel Nobelovy ceny za mír Desmond Tutu. Oba se také nechali slyšet, že je mrzí neangažovanost Aun Schan Su Ťij, která jediná je v pozici se Rohingyů zastat.

• Celý text zde

Ta ovšem v rozhovoru s dalajlámou popsala situaci jako komplikovanou a pozorovatelé tvrdí, že k tomu má důvod. Letos na podzim se v Barmě konají volby a Su Ťij by podporou menšiny mohla přijít o velké množství hlasů. Tudíž to vypadá tak, že je ochotna obětovat menšinu národa pro větší politickou moc.

Izraelský plátek Haaretz přirovnává osud barmských Rohingyů k osudu evropských Židů za druhé světové války. Jejich vesnice jsou vypalovány, zatímco oni jsou shromažďováni v koncentračních táborech s nulovou životní úrovní.

Podobné mlčení zachovává i organizace Člověk v tísni, která sice vydala zprávu, kritizující opatření vůči Rohingyům, ale jejich původní vyjádření zdaleka neodpovídalo skutečnosti a muslimskou menšinu popisovalo jako nebezpečnou a skoro rovnocennou s buddhistickou většinou.

„Jednoocí bojovníci“ za lidská práva, jak autor článku říká Člověku v tísni, pak akorát potvrzují, že lidská práva jsou výsadou, nikoli samozřejmostí, stačí se podívat na migrační situaci u nás v Evropě, kdy nikdo nechce pomoct „zlým“ muslimům, prchajícím ze severu Afriky, kteří chtějí obsadit naši půdu a zničit naši kulturu, přičemž realita je taková, že se jedná o zoufalé lidské bytosti, které prostě jen hledají pomoc a přežívají ze dne na den.